Bangladéš, rychle se rozvíjející jihoasijská země, má strukturovaný a dynamický celní režim, jehož cílem je regulovat dovoz, chránit místní průmysl a generovat značné vládní příjmy. Dovozní politiku země řídí Národní daňová rada (NBR), která dohlíží na uplatňování celních sazeb na základě kategorií produktů a původu zboží. Jako rozvíjející se ekonomika se Bangladéš do značné míry spoléhá na dovážené suroviny, investiční statky a spotřební zboží, aby udržel svůj hospodářský růst, a zároveň uvaluje ochranná cla na určitá odvětví, aby podpořil domácí produkci.
Celní sazby podle kategorie produktů v Bangladéši
1. Zemědělské produkty
Zemědělství zůstává pro Bangladéš životně důležitým odvětvím a zaměstnává velkou část populace. Vláda zavedla vyvážený celní režim pro dovoz zemědělských produktů, který kombinuje nízká cla na základní zboží a vyšší sazby na produkty, které lze vyrábět v tuzemsku, s cílem chránit místní zemědělce.
1.1 Základní zemědělské produkty
- Obiloviny a zrna: Bangladéš dováží významnou část pšenice, kukuřice a rýže. Celní sazby pro tyto základní produkty se liší v závislosti na místní úrovni produkce a potřebách trhu.
- Pšenice a kukuřice: Obvykle podléhají dovoznímu clu ve výši 5 % až 10 %.
- Rýže: V závislosti na druhu a ročním období se dovozní cla pohybují od 5 % do 25 %, přičemž v době místního nedostatku se uplatňují nižší cla.
- Ovoce a zelenina: Čerstvé produkty se často dovážejí, aby se uspokojila domácí poptávka. Celní struktura podporuje místní produkci určitého ovoce a zeleniny.
- Jablka a hrozny: clo 20 % až 25 %.
- Cibule a česnek: Podléhají clu ve výši 15 % až 20 %.
1.2 Hospodářská zvířata a mléčné výrobky
- Maso a drůbež: Bangladéš dováží část masa, zejména hovězí, kuřecí a skopové. Na ochranu místních farmářů vláda uplatňuje na dovážené maso cla ve výši 20 % až 30 %.
- Ryby a mořské plody: Dovážené ryby a mořské plody čelí clům ve výši 10 % až 15 %, přičemž na zpracované mořské plody jsou sazby vyšší na podporu domácího rybářského průmyslu.
- Mléčné výrobky: Mléčné výrobky, jako je sušené mléko, sýr a máslo, podléhají clům ve výši 20 % až 30 %, přičemž na základní sušené mléko se vztahují nižší sazby.
1.3 Zvláštní dovozní cla
Bangladéš udržuje preferenční obchodní dohody, jako je Jihoasijská zóna volného obchodu (SAFTA), která umožňuje dovoz určitých zemědělských produktů z členských zemí se sníženými nebo nulovými cly. Status nejméně rozvinuté země (LDC) v rámci Světové obchodní organizace (WTO) navíc Bangladéši poskytuje preferenční zacházení, včetně nižších cel na vývoz a dovoz s určitými zeměmi.
2. Průmyslové zboží
Průmyslové zboží je pro rostoucí bangladéšskou ekonomiku zásadní, zejména v odvětvích, jako je stavebnictví, výroba a textil. Cla na průmyslové výrobky se liší v závislosti na tom, zda se jedná o hotové výrobky nebo suroviny používané v domácí výrobě.
2.1 Stroje a zařízení
- Průmyslové stroje: Na podporu růstu místního průmyslu Bangladéš uvaluje nízká cla (1 % až 5 %) na stroje používané ve výrobě, stavebnictví a textilním průmyslu.
- Textilní stroje: clo ve výši 1 % až 3 % na podporu prosperujícího textilního sektoru v zemi.
- Stavební stroje: Celní sazba 5 % až 10 %, s nižšími sazbami pro zařízení nezbytné pro rozvoj infrastruktury.
- Elektrická zařízení: Elektrické stroje a zařízení, jako jsou generátory, transformátory a průmyslová elektronika, podléhají clům ve výši 5 % až 15 %.
2.2 Motorová vozidla a doprava
Bangladéš dováží širokou škálu motorových vozidel, od osobních automobilů až po užitkové nákladní automobily. Cla na vozidla jsou relativně vysoká, aby chránila místní průmysl montáže vozidel a snižovala dopady vysokých emisí na životní prostředí.
- Osobní vozidla: Dovozní cla na osobní automobily se liší v závislosti na objemu a typu motoru.
- Malá vozidla (do 1 500 cm³): Cla se pohybují od 60 % do 120 %.
- Luxusní automobily a vozidla s velkým motorem: Mohou čelit clům až do výše 300 %, včetně doplňkových a regulačních cel.
- Užitková vozidla: Na nákladní automobily a autobusy se obecně vztahují cla ve výši 25 % až 50 % v závislosti na účelu a velikosti vozidla.
- Díly a komponenty vozidel: Autodíly, jako jsou motory, pneumatiky a baterie, podléhají clům ve výši 10 % až 25 %, s preferenčními sazbami pro díly používané v místním montážním průmyslu.
2.3 Zvláštní dovozní cla pro určité země
Bangladéš má obchodní dohody s různými zeměmi, které snižují cla na určité průmyslové zboží. Například v rámci dohody SAFTA se na průmyslové stroje dovážené z členských států, jako je Indie a Nepál, mohou vztahovat nižší cla. Závazky Bangladéše vůči WTO navíc stanoví snížená cla na průmyslové zboží z členských zemí.
3. Textil a oděvy
Bangladéš je jedním z největších světových vývozců textilu a oděvů. V důsledku toho vláda udržuje relativně nízká cla na suroviny a vyšší cla na dovážené hotové oděvy, aby chránila svůj domácí průmysl.
3.1 Suroviny
- Bavlna a příze: Bangladéš dováží velkou část bavlny a syntetické příze a uplatňují se na něj nízká cla (1 % až 5 %), aby byla zajištěna konkurenceschopnost domácího textilního průmyslu.
- Dovoz bavlny: Obvykle podléhá 5% clu.
- Syntetická vlákna a příze: Podléhají clům ve výši 1 % až 3 %.
3.2 Hotové oděvy a oděvy
- Oděvy a oděvy: Hotové oděvy dovážené do Bangladéše čelí vyšším clům, obvykle v rozmezí od 25 % do 50 %, aby se chránil místní oděvní průmysl.
- Oblečení pro volný čas a sportovní oblečení: Obecně zdaněno sazbou 30 % až 40 %.
- Luxusní oblečení: Na prémiové značky se mohou vztahovat vyšší cla ve výši 50 % nebo více.
3.3 Zvláštní dovozní cla
Dovoz textilu a oděvů z členských zemí SAFTA, jako je Indie, Pákistán a Srí Lanka, může v rámci regionálních obchodních dohod využívat snížených cel nebo bezcelních kvót. Bangladéš má navíc preferenční přístup na evropské trhy v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU, což bangladéšskému textilu umožňuje vstup na trhy EU s nulovými cly.
4. Spotřební zboží
Bangladéš dováží širokou škálu spotřebního zboží, včetně elektroniky, domácích potřeb a potravin. Celní struktura tohoto zboží odráží snahu vlády vyvážit přístup spotřebitelů k cenově dostupným produktům s potřebou chránit místní průmysl.
4.1 Elektronika a domácí spotřebiče
- Domácí spotřebiče: Velké domácí spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky a klimatizace, obvykle podléhají dovoznímu clu ve výši 25 % až 40 %.
- Ledničky: Obecně zdaněny sazbou 30 %.
- Klimatizační jednotky: Obvykle čelí clům ve výši 35 % až 40 %.
- Spotřební elektronika: Elektronika, jako jsou televizory, chytré telefony a notebooky, obvykle čelí clům ve výši 20 % až 35 %.
- Televizory: Dováženy s 25% clem.
- Chytré telefony a notebooky: Podléhají clům ve výši 15 % až 20 %.
4.2 Nábytek a bytové zařízení
- Nábytek: Dovážený nábytek, včetně bytového a kancelářského nábytku, podléhá clům v rozmezí 30 % až 40 %.
- Bytové zařízení: Položky jako koberce, záclony a výrobky pro bytové dekorace jsou obvykle zdaněny sazbou 20 % až 30 %.
4.3 Zvláštní dovozní cla
Spotřební zboží ze zemí SAFTA může mít prospěch ze snížených cel, zatímco výrobky ze zemí s dohodami o volném obchodu nebo preferenčním přístupem podle pravidel WTO mohou také požívat nižších cel. Například Indie a Srí Lanka mají prospěch z nižších cel na určité spotřební zboží vyvážené do Bangladéše.
5. Energie a ropné produkty
Bangladéš dováží významnou část svých energetických potřeb, zejména ropu a plyn. Vláda na tento dovoz uplatňuje cla a daně, aby zajistila stabilní dodávky a zároveň generovala příjmy.
5.1 Ropné produkty
- Surová ropa: Dovozní cla na ropu jsou relativně nízká, obvykle 5 % až 10 %, aby se zachovala její cenová dostupnost.
- Rafinované ropné produkty: Cla na rafinované ropné produkty, jako je benzín, nafta a letecké palivo, se obvykle pohybují od 10 % do 25 %, přičemž vyšší sazby jsou u luxusních paliv.
5.2 Zařízení pro obnovitelné zdroje energie
- Solární panely a větrné turbíny: Na podporu obnovitelné energie uplatňuje Bangladéš v souladu se svými cíli v oblasti zelené energie nízká nebo nulová cla na zařízení pro obnovitelné zdroje energie, včetně solárních panelů a větrných turbín.
6. Léčiva a zdravotnické vybavení
Bangladéšský farmaceutický sektor je rychle rostoucím odvětvím a vláda uplatňuje ochranná cla na některé dovážené léky a zdravotnické vybavení, aby podpořila domácí výrobu a zároveň zajistila přístup k základním zdravotnickým produktům.
6.1 Léčiva
- Léky: Základní léky obecně podléhají nulovým nebo nízkým clům (5 % až 10 %), aby byla zajištěna jejich dostupnost. Na neesenciální nebo luxusní léčiva se mohou vztahovat vyšší cla.
6.2 Zdravotnické prostředky
- Zdravotnické vybavení: Zdravotnické prostředky, jako jsou diagnostické nástroje, chirurgické nástroje a nemocniční lůžka, obvykle čelí clům ve výši 5 % až 15 %.
7. Zvláštní dovozní cla a osvobození
Bangladéš zavádí různá zvláštní dovozní cla a výjimky na ochranu místního průmyslu a zároveň podporuje obchod s konkrétními zeměmi.
7.1 Zvláštní povinnosti pro země, které nejsou členy SAFTA
Dovoz ze zemí, které nejsou členy SAFTA, jako je Čína, Spojené státy a Japonsko, podléhá standardním celním sazbám stanoveným Národním úřadem pro obchod (NBR). Například výrobky z Číny čelí běžným clům, ačkoli účast Bangladéše v čínské iniciativě Pás a stezka (BRI) může nakonec vést ke snížení cel na určité výrobky.
7.2 Bilaterální a multilaterální dohody
Bangladéš těží z několika preferenčních obchodních dohod, které snižují cla na zboží z konkrétních zemí nebo regionů, včetně:
- Jihoasijská zóna volného obchodu (SAFTA): Snížená cla na zboží obchodované mezi členskými státy SAARC, včetně Indie, Pákistánu, Srí Lanky a dalších.
- Systém všeobecných preferencí (GSP) EU: Umožňuje nulová cla na mnoho zboží vyváženého z Bangladéše do zemí EU.
- Bilaterální dohody: Bangladéš podepsal bilaterální obchodní dohody se zeměmi jako Indie, které umožňují bezcelní nebo snížené celní sazby na určité zboží.
Fakta o zemi
- Oficiální název: Bangladéšská lidová republika
- Hlavní město: Dháka
- Největší města:
- Dháka (hlavní a největší město)
- Čitágáon
- Khulna
- Příjem na obyvatele: cca 2 554 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: Přibližně 171 milionů (odhad z roku 2023)
- Úřední jazyk: bengálština (bengálština)
- Měna: Bangladéšská Taka (BDT)
- Poloha: Jižní Asie, ohraničená Indií na západě, severu a východě, Myanmarem na jihovýchodě a Bengálským zálivem na jihu.
Geografie Bangladéše
Bangladéš se nachází v severovýchodní části jižní Asie a rozkládá se na ploše přibližně 148 460 kilometrů čtverečních. Země se vyznačuje bujnou zelení, rozlehlými říčními systémy a pobřežními pláněmi, což z ní činí jeden z nejúrodnějších regionů světa.
- Řeky: Bangladéš protéká více než 700 řek, přičemž největšími řekami jsou Ganga (Padma), Brahmaputra (Jamuna) a Meghna.
- Terén: Země je převážně rovinatá s nízko položenými záplavovými oblastmi a deltami tvořenými řekami. V oblasti Čitágáonských vrchů na jihovýchodě se nacházejí i kopcovité oblasti.
- Podnebí: Bangladéš má tropické monzunové podnebí s horkými, vlhkými léty a silnými monzunovými dešti.
Ekonomika Bangladéše
Bangladéš zažil v posledních dvou desetiletích rychlý hospodářský růst a přešel z ekonomiky založené na zemědělství na ekonomiku poháněnou výrobou, službami a exportem. Hospodářská politika země se zaměřuje na industrializaci, export a rozvoj infrastruktury.
1. Textil a oděvy
Bangladéš je druhým největším vývozcem oděvů na světě, hned po Číně. Textilní a oděvní sektor se podílí přibližně 85 % na celkovém vývozu země a zaměstnává miliony pracovníků, převážně žen. Vláda zavedla příznivé politiky na podporu tohoto sektoru, včetně nízkých cel na suroviny a pobídek pro zahraniční investice.
2. Zemědělství
Zemědělství zůstává zásadní součástí bangladéšské ekonomiky a zaměstnává téměř 40 % pracovní síly. Mezi klíčové zemědělské produkty patří rýže, juta, čaj a ryby. Vláda podnikla kroky ke zlepšení zemědělské produktivity prostřednictvím dotací, nízkých cel na vstupy a programů rozvoje venkova.
3. Platby a služby
Remitence od zahraničních pracovníků hrají v bangladéšské ekonomice klíčovou roli a významně přispívají k devizovým rezervám. Sektor služeb, včetně bankovnictví, telekomunikací a informačních technologií, také rychle roste a očekává se, že v budoucnu bude více přispívat k HDP země.
4. Rozvoj infrastruktury
Bangladéš investuje značné prostředky do rozvoje infrastruktury, včetně nových elektráren, mostů a přístavů, s cílem podpořit průmyslový růst a urbanizaci. Očekává se, že projekty jako most Padma a nové zvláštní ekonomické zóny (SEZ) v nadcházejících letech dále podpoří hospodářský růst.