Pákistán, strategicky umístěný v jižní Asii, hraje zásadní roli v regionálním i globálním obchodu. Země je jednou z největších ekonomik v regionu s rozmanitou směsicí zemědělského, průmyslového a servisního sektoru. Celní sazby Pákistánu jsou navrženy tak, aby regulovaly dovoz, chránily domácí průmysl a generovaly vládní příjmy. Jako člen Světové obchodní organizace (WTO) dodržuje Pákistán mezinárodní standardy pro usnadnění obchodu a celní postupy, ale uplatňuje také vlastní celní politiku, zejména v oblastech, které jsou klíčové pro jeho hospodářský rozvoj.
Země uplatňuje různé celní sazby na základě kategorií produktů, které jsou klasifikovány podle kódů harmonizovaného systému (HS). Pákistán má navíc preferenční obchodní dohody s určitými zeměmi a regiony, které vedou k nižším clům na dovoz z těchto zemí.
Celní sazby pro produkty dovážené do Pákistánu
Celní sazby Pákistánu se skládají z valorických cel (založených na hodnotě zboží), specifických cel (založených na množství, hmotnosti nebo objemu) a smíšených cel (která kombinují kritéria hodnoty i množství). Celní sazby jsou pravidelně revidovány, aby odpovídaly ekonomickým cílům a mezinárodním obchodním závazkům Pákistánu.
1. Zemědělské produkty
Pákistánský zemědělský sektor je základním kamenem jeho ekonomiky, ale kvůli nedostatečné domácí produkci některých položek a rostoucí poptávce po potravinách země dováží značné množství zemědělských produktů. Vláda uvaluje dovozní cla na mnoho zemědělských produktů na ochranu místních zemědělců a výrobců. Existují však i výjimky na podporu specifických odvětví, jako je například odvětví zpracování potravin.
Klíčové celní kategorie pro zemědělské produkty
- Obiloviny a zrna (kód HS 10)
- Celní sazba: 10–20 %
- Pákistán dováží velké množství pšenice, rýže a kukuřice, aby doplnil domácí produkci. Celní sazby na obiloviny a zrna se pohybují od 10 % do 20 % v závislosti na druhu a původu produktu.
- Ovoce a zelenina (kód HS 07)
- Celní sazba: 5–15 %
- Čerstvé ovoce a zelenina, včetně citrusových plodů, jablek a rajčat, podléhají dovozním clům v rozmezí 5 % až 15 %. Pákistánská zemědělská produkce je v určitých sezónách omezená, takže dovoz těchto produktů je klíčový pro uspokojení spotřebitelské poptávky.
- Cukr (kód HS 17)
- Celní sazba: 25–30 %
- Dovážený cukr čelí vyšším clům (obvykle mezi 25 % a 30 %), aby se chránila místní produkce cukru. Pákistánský průmysl cukrové třtiny se však potýká s neefektivností a dovoz je někdy nezbytný k uspokojení poptávky.
- Hospodářská zvířata a maso (kód HS 02)
- Celní sazba: 0–40 %
- Dovoz masa, zejména hovězího a skopového, podléhá clům ve výši 0 % až 40 %. Cla se liší v závislosti na druhu masa a způsobu zpracování, přičemž dovážené chlazené a mražené maso je zdaněno vyššími sazbami, aby se chránil místní sektor chovu hospodářských zvířat.
Zvláštní dovozní cla pro zemědělské produkty
- Dovoz z Číny
- V rámci dohody o volném obchodu mezi Čínou a Pákistánem (CPFTA) se na zemědělské produkty dovážené z Číny, jako je ovoce, zelenina a některé zpracované potraviny, vztahují snížená cla nebo výjimky.
- Dovoz z Evropské unie
- V rámci všeobecného systému preferencí (GSP) uděleného EU dostává Pákistán preferenční cla na různé zemědělské produkty, jako jsou mango, citrusové plody a další produkty, které jsou životně důležité pro exportní ekonomiku země.
2. Průmyslové výrobky
Pákistán pracuje na rozšíření své průmyslové základny a snížení závislosti na dováženém průmyslovém zboží. Země však stále dováží širokou škálu průmyslových výrobků, od strojů a zařízení až po chemikálie a textil. Celní struktura pro průmyslové výrobky si klade za cíl podpořit místní výrobu a zároveň zajistit, aby průmyslová odvětví měla přístup k základním dováženým vstupům.
Klíčové celní kategorie pro průmyslové výrobky
- Stroje a zařízení (kód HS 84)
- Celní sazba: 5–15 %
- Pákistán dováží širokou škálu strojů, včetně zemědělských strojů, průmyslového nářadí a stavebních zařízení. Cla na tyto produkty se obvykle pohybují od 5 % do 15 %, přičemž některé specializované stroje jsou od cla osvobozeny, aby se podpořil technologický pokrok.
- Automobily (kód HS 87)
- Celní sazba: 10–50 %
- Dovážené automobily, včetně osobních automobilů, nákladních automobilů a motocyklů, podléhají clům v rozmezí od 10 % do 50 %. Vyšší celní sazby se vztahují na plně smontovaná vozidla, zatímco na díly a komponenty mohou být uvaleny nižší sazby. Vláda podporuje místní výrobu vozidel prostřednictvím vyšších cel na kompletně smontované jednotky (CBU).
- Textil a oděvy (kód HS 50–63)
- Celní sazba: 5–20 %
- Pákistánský textilní sektor je v celosvětovém měřítku vysoce konkurenceschopný, a proto země dováží určité suroviny a hotové textilie. Dovážené látky a oděvy čelí clům v rozmezí od 5 % do 20 % v závislosti na materiálu a na tom, zda se jedná o hotové zboží nebo polotovar.
- Chemikálie a léčiva (kód HS 29, 30)
- Celní sazba: 0–15 %
- Chemikálie, včetně průmyslových chemikálií a léčiv, jsou pro pákistánský výrobní a zdravotnický sektor zásadní. Cla na tyto produkty se pohybují od 0 % do 15 %, přičemž farmaceutické produkty často využívají snížených cel, aby byla zajištěna cenová dostupnost léků.
Zvláštní dovozní cla pro průmyslové výrobky
- Dovoz ze Spojených států
- Některé high-tech průmyslové výrobky a stroje dovážené ze Spojených států mohou mít prospěch ze snížených cel, zejména v rámci dohody o všeobecném systému preferencí (GSP+), která poskytuje preferenční zacházení zemím, které dodržují určité mezinárodní úmluvy o lidských právech, práci a ochraně životního prostředí.
- Dovoz ze zemí ESVO
- Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), využívají dohodu o volném obchodu (FTA) s Pákistánem, která snižuje cla na širokou škálu průmyslových výrobků, včetně strojů, elektroniky a chemikálií.
3. Spotřební zboží
Pákistán, rostoucí spotřebitelský trh, dováží řadu spotřebního zboží, od elektroniky a oblečení až po luxusní zboží a výrobky pro domácnost. Vláda sice uplatňuje cla na ochranu domácího průmyslu, ale spotřebitelská poptávka i nadále pohání dovoz v těchto kategoriích.
Klíčové tarifní kategorie pro spotřební zboží
- Elektronika (kód HS 85)
- Celní sazba: 5–20 %
- Elektronické výrobky, jako jsou televizory, mobilní telefony a domácí spotřebiče, podléhají clům v rozmezí od 5 % do 20 %. Celní sazba je obecně vyšší u špičkových elektronických výrobků, jako jsou chytré telefony, zatímco u položek jako televizory a domácí spotřebiče platí nižší sazby.
- Oděvy a obuv (kód HS 61–64)
- Celní sazba: 15–30 %
- Dovážené oblečení a obuv čelí clům ve výši 15 % až 30 %, přičemž sazby jsou obvykle vyšší u luxusních značek a zboží vyrobeného z materiálů, jako je kůže. Textilní a oděvní průmysl v Pákistánu je jedním z největších v zemi a vláda se snaží těmito cly chránit místní výrobce.
- Nábytek a zboží pro domácnost (kód HS 94)
- Celní sazba: 10–20 %
- Nábytek a zboží pro domácnost, včetně spotřebičů a kuchyňského nádobí, podléhají clům v rozmezí 10 % až 20 %. Pákistán má sice domácí nábytkářský průmysl, ale některé luxusní nebo specializované výrobky se dovážejí, aby se uspokojila poptávka spotřebitelů.
- Kosmetika a osobní péče (kód HS 33)
- Celní sazba: 10–25 %
- Dovážená kosmetika a výrobky osobní péče čelí clům ve výši 10 % až 25 %. Vyšší cla se obvykle vztahují na luxusní kosmetiku a výrobky osobní péče, zatímco základní zboží může mít nižší cla.
Zvláštní dovozní cla pro spotřební zboží
- Dovoz z Číny
- Pákistán má s Čínou rostoucí obchodní vztahy a dovoz z Číny využívá snížených cel v rámci dohody o volném obchodu mezi Čínou a Pákistánem (CPFTA). To zahrnuje spotřební zboží, jako je elektronika, oblečení a výrobky pro domácnost.
- Dovoz ze Spojených arabských emirátů
- Spojené arabské emiráty jsou jedním z největších obchodních partnerů Pákistánu a mnoho spotřebního zboží dováženého ze SAE, včetně elektroniky a luxusního zboží, má díky silným bilaterálním obchodním vztahům preferenční cla.
4. Suroviny a energetické produkty
Pákistánský energetický sektor je silně závislý na dovážených surovinách, zejména ropě, uhlí a plynu, aby uspokojil rostoucí energetickou poptávku země. Celní sazby pro energetické produkty jsou navrženy tak, aby udržely tento dovoz na konkurenceschopných sazbách a zároveň podpořily energetickou účinnost.
Klíčové tarifní kategorie pro suroviny a energetické produkty
- Surová ropa a ropné produkty (kód HS 27)
- Celní sazba: 0 %
- Pákistán jakožto významný dovozce ropy neuplatňuje žádná cla na ropu. Ropné produkty, jako jsou rafinované oleje a maziva, však podléhají daním, ale ty samy o sobě nepředstavují dovozní cla.
- Uhlí (kód HS 27)
- Celní sazba: 0–5 %
- Pákistán dováží uhlí pro použití v elektrárnách a průmyslu. Cla na uhlí jsou relativně nízká, pohybují se od 0 % do 5 %, aby byla zajištěna konkurenceschopnost pákistánského energetického sektoru.
- Zemní plyn (kód HS 2711)
- Celní sazba: 0 %
- Dovoz zemního plynu, zejména ve formě LNG (zkapalněného zemního plynu), je pro energetické potřeby Pákistánu zásadní. Vláda na tyto produkty neuvaluje cla, aby usnadnila dodávky energie.
- Kovy a těžební produkty (kód HS 72–83)
- Celní sazba: 5–10 %
- Pákistán dováží různé kovy a těžební produkty, včetně oceli, železné rudy a neželezných kovů. Celní sazba na tyto suroviny se obvykle pohybuje od 5 % do 10 %, přičemž některé položky podléhají nižším clům v závislosti na domácích výrobních možnostech.
Zvláštní dovozní cla na energetické produkty
- Dovoz ze Saúdské Arábie
- Saúdská Arábie je jedním z klíčových dodavatelů energie do Pákistánu, zejména ropy a ropných produktů. Přestože je dovoz ropy bezcelní, jiné energetické produkty mohou mít preferenční zacházení v důsledku dvoustranných dohod.
- Dovoz z Ruska
- Pákistán nedávno začal dovážet uhlí a ropu z Ruska a některé energetické produkty z Ruska využívají snížených cel v rámci probíhajících obchodních dohod mezi oběma zeměmi.
Fakta o zemi
- Oficiální název země: Pákistánská islámská republika
- Hlavní město: Islámábád
- Tři největší města:
- Karáčí
- Láhaur
- Faisalabad
- Příjem na obyvatele: cca 1 600 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: cca 240 milionů
- Úřední jazyk: urdština (národní), angličtina (úřední)
- Měna: Pákistánská rupie (PKR)
- Poloha: Nachází se v jižní Asii, hraničí s Indií na východě, Afghánistánem a Íránem na západě, Čínou na severu a Arabským mořem na jihu.
Geografie, ekonomika a hlavní průmyslová odvětví
Zeměpis
Pákistánská geografie je rozmanitá, s horami na severu, úrodnými pláněmi v regionech Paňdžáb a Sindh a pobřežím podél Arabského moře. Země je domovem několika řek, včetně řeky Indus, která je klíčová pro zemědělství a zásobování vodou.
Ekonomika
Pákistánská ekonomika je smíšená, s výrazným důrazem na zemědělství, textilní průmysl, energetiku a služby. Země je na zemědělství silně závislá, ale v posledních několika desetiletích se rozrostla průmyslová odvětví, jako je výroba, textilní průmysl a služby. Nedostatek energie a problémy s infrastrukturou i nadále ovlivňují hospodářský růst, ačkoli země zůstává jednou z největších ekonomik v jižní Asii.
Hlavní průmyslová odvětví
- Zemědělství: Pákistán je významným producentem bavlny, rýže, pšenice a cukrové třtiny. Zemědělský sektor zaměstnává velkou část populace.
- Textil a oděvy: Pákistán je jedním z největších vývozců textilu a oděvů, zejména do USA a Evropy.
- Energie: Energetický sektor, včetně ropy, plynu a uhlí, je klíčový pro průmyslové a hospodářské aktivity Pákistánu.
- Služby: Sektor služeb, včetně bankovnictví, telekomunikací a IT, v posledních letech výrazně vzrostl.