Norsko, člen Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a schengenského prostoru, je vysoce rozvinutá země známá svou vysokou životní úrovní a silnou ekonomikou. Země má dobře strukturovaný celní systém, který reguluje dovoz, chrání místní průmysl a generuje vládní příjmy. Ačkoli se Norsko ve většině případů řídí společným vnějším sazebníkem (CET) Evropské unie (EU) kvůli své účasti v Evropském hospodářském prostoru (EHP), na zboží dovážené do země se vztahují specifická cla a výjimky.
Celní sazby pro produkty dovážené do Norska
Norský celní systém je do značné míry v souladu s vnější celní politikou EU, ačkoli jako člen EFTA může mít země určité odchylky. Celní sazby se řídí především kódy harmonizovaného systému (HS), které klasifikují zboží na základě jeho povahy. Cla se obvykle uplatňují ad valorem (jako procento z hodnoty) nebo jako specifická cla (na základě množství nebo hmotnosti).
1. Zemědělské produkty
Zemědělské produkty tvoří významnou součást norské dovozní celní struktury, protože země má omezenou ornou půdu a je závislá na dodávkách základních potravin ze zahraničí. Vláda uplatňuje cla na ochranu domácího zemědělství, které se často zaměřuje na chov hospodářských zvířat, mléčné výrobky a specifické plodiny vhodné pro chladné norské klima. Některé zemědělské produkty také čelí vysokým clům, aby se omezil dovoz a podpořila místní produkce potravin.
Klíčové celní kategorie pro zemědělské produkty
- Mléčné výrobky (kód HS 04)
- Celní sazba: 0–30 %
- Norsko uplatňuje vysoká cla na mléčné výrobky, včetně sýrů, mléka a másla. Sazba se liší podle produktu, přičemž vysoká cla jsou u produktů, jako je sýr (až 30 %), aby chránila místní producenty mléčného skotu. Některé zpracované mléčné výrobky mohou být zdaněny nižšími sazbami.
- Maso a masné výrobky (kód HS 02)
- Celní sazba: 0–40 %
- Dovoz masa, zejména hovězího a vepřového, podléhá clům v rozmezí od 0 % do 40 % v závislosti na druhu a porci masa. Tato vysoká cla mají chránit norskou produkci masa, která se zaměřuje především na ovce, prasata a skot.
- Obiloviny a zrna (kód HS 10)
- Celní sazba: 5–20 %
- Norsko dováží značné množství obilovin, jako je pšenice, ječmen a oves. Cla na tyto produkty, které jsou nezbytné pro výrobu potravin a krmiv pro zvířata, se pohybují od 5 % do 20 %.
- Zelenina a ovoce (kód HS 07)
- Celní sazba: 5–10 %
- Cla na zeleninu a ovoce jsou relativně mírná, obvykle se pohybují od 5 % do 10 %. Norsko dováží značné množství ovoce, jako jsou jablka, banány a citrusové plody, a také zeleninu, jako jsou rajčata a brambory.
- Cukr (kód HS 17)
- Celní sazba: 10–20 %
- Dovoz cukru podléhá clům ve výši přibližně 10–20 %. Norsko má vysokou spotřebu cukru na obyvatele, zejména v cukrovinkách a nápojích, což činí tuto kategorii významnou z hlediska celních poplatků země.
Zvláštní dovozní cla pro zemědělské produkty
- Dovoz ze zemí EU a EHP
- Jako člen EHP má Norsko bezcelní nebo snížená cla na mnoho zemědělských produktů z členských států EU, pokud tyto produkty splňují regulační normy EU. Například mléčné a masné výrobky z EU využívají nižších cel a některé druhy ovoce a zeleniny jsou od cel zcela osvobozeny.
- Dovoz z rozvojových zemí
- Norsko uplatňuje preferenční cla na zemědělské produkty dovážené z nejméně rozvinutých zemí (LDC) a rozvojových zemí v rámci systémů, jako je například systém všeobecných preferencí (GSP). Tyto preferenční sazby mají za cíl podpořit vývoz z těchto zemí, zejména ovoce, zeleniny a tropických produktů.
2. Průmyslové zboží a výrobky z průmyslu
Norsko má dobře rozvinutou průmyslovou základnu, ale stále se spoléhá na dovoz průmyslového zboží, jako jsou stroje, elektronika, chemikálie a automobilové výrobky. Celní sazby na průmyslové výrobky jsou obvykle mírné, aby podpořily inovace a konkurenci na domácím trhu. Výrobky, které se nevyrábějí lokálně nebo jsou považovány za životně důležité pro ekonomiku země, jako jsou stroje na výrobu energie, však mohou mít snížené nebo nulové celní sazby.
Klíčové celní kategorie pro průmyslové zboží
- Stroje a zařízení (kód HS 84)
- Celní sazba: 0–10 %
- Dovoz strojů do Norska obvykle podléhá nízkým celním sazbám. Patří sem stavební stroje, zemědělské stroje a průmyslové zařízení. Sazby se obvykle pohybují ve výši 0–10 %, přičemž základní stroje pro specifická odvětví jsou často od cel osvobozeny, aby se podpořily inovace a rozvoj.
- Automobily a jejich součástky (kód HS 87)
- Celní sazba: 10–25 %
- Osobní automobily, nákladní automobily a další motorová vozidla jsou zdaněna sazbami od 10 % do 25 % v závislosti na velikosti motoru vozidla, emisích a na tom, zda je vozidlo kompletně smontováno nebo po částech. Norsko také v rámci své environmentální politiky uvaluje vyšší daně na vozidla s vysokými emisemi uhlíku.
- Elektrická a elektronická zařízení (kód HS 85)
- Celní sazba: 0–10 %
- Elektrospotřebiče, jako jsou počítače, telekomunikační zařízení a domácí spotřebiče, se obecně potýkají s nižšími cly. Sazba se obvykle pohybuje mezi 0 % a 10 % v závislosti na povaze produktu a poptávce na trhu.
- Chemikálie a léčiva (kód HS 29, 30)
- Celní sazba: 0–15 %
- Chemikálie a farmaceutické výrobky, včetně zdravotnických potřeb a léků, podléhají mírným clům, obvykle v rozmezí 0–15 %. Norsko má silný farmaceutický sektor, ale dováží velké množství zdravotnických a chemických výrobků, zejména pro zdravotnictví.
Zvláštní dovozní cla pro průmyslové zboží
- Dovoz ze zemí ESVO
- Norsko jako člen EFTA má preferenční cla se zeměmi, jako je Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Tyto produkty mohou být do Norska dováženy bez cla nebo s výrazně sníženými sazbami, zejména v kategoriích, jako jsou stroje a zařízení.
- Dovoz z Číny a dalších asijských zemí
- Čína je pro Norsko významným zdrojem průmyslového zboží, včetně textilu, elektroniky a strojů. Výrobky z Číny a dalších asijských zemí obvykle čelí standardním clům, pokud nesplňují podmínky pro preferenční zacházení v rámci obchodních dohod, jako je AfCFTA (Africká kontinentální zóna volného obchodu), nebo prostřednictvím dvoustranných dohod.
- Dovoz ze Spojených států a Japonska
- USA a Japonsko také vyvážejí do Norska různé průmyslové zboží. Toto zboží může podléhat mírným clům, ale často se na něj vztahují výjimky nebo snížené sazby kvůli jeho technologickému nebo průmyslovému významu.
3. Spotřební zboží
Spotřební zboží, jako je elektronika, oblečení a nábytek, je nezbytným dovozem pro vysokou životní úroveň Norska. Norsko je prosperující zemí s významnou střední třídou a poptávka po spotřebním zboží vyrobeném v zahraničí je vysoká. Vláda však na některé z těchto výrobků uplatňuje cla, aby podpořila místní průmysl a udržitelnost.
Klíčové tarifní kategorie pro spotřební zboží
- Elektronika a elektrická zařízení (kód HS 85)
- Celní sazba: 0–10 %
- Elektronika, jako jsou chytré telefony, televizory a počítače, obecně podléhá nízkým clům ve výši 0–10 %, s určitými výjimkami pro produkty, jako jsou zdravotnické prostředky a telekomunikační zařízení.
- Oděvy a obuv (kód HS 61–62)
- Celní sazba: 10–20 %
- Dovážené oblečení a obuv čelí clům ve výši 10 % až 20 %. To má chránit místní textilní a oděvní průmysl, ačkoli Norsko stále dováží značné množství módního zboží ze zemí, jako je Čína, Indie a Bangladéš.
- Nábytek a zboží pro domácnost (kód HS 94)
- Celní sazba: 5–10 %
- Nábytek a zboží pro domácnost obvykle čelí mírným clům, mezi 5 % a 10 %. Dovážené zboží, jako je nábytek, domácí spotřebiče a kuchyňské nádobí, těmto sazbám podléhá.
Zvláštní dovozní cla pro spotřební zboží
- Dovoz ze zemí EU a EHP
- Norsko je součástí EHP a dováží většinu spotřebního zboží z členských států EU bez cel. Toto osvobození se však nemusí vztahovat na určité luxusní zboží nebo položky podléhající norským environmentálním daním.
- Dovoz ze Spojených států
- USA vyvážejí do Norska značné množství spotřebního zboží, zejména elektroniku a vysoce kvalitní značky. Na tyto produkty se mohou v rámci obchodních dohod vztahovat snížená cla.
4. Suroviny a energetické produkty
Vzhledem k tomu, že Norsko je předním producentem ropy a zemního plynu, energetické produkty, jako je ropa a plyn, nepodléhají clům. Ostatní suroviny používané v odvětvích, jako je těžba, lesnictví a výroba energie, však podléhají mírným clům, která regulují dovoz zboží, jež konkuruje domácí produkci nebo těžbě.
Klíčové tarifní kategorie pro suroviny a energetické produkty
- Surová ropa a ropné produkty (kód HS 27)
- Celní sazba: 0 %
- Norsko, jeden z největších vývozců ropy na světě, neukládá dovozní cla na ropu. Některé rafinované ropné produkty, jako je benzín, nafta a letecké palivo, však mohou podléhat daním nebo clům, pokud jsou dováženy ve velkém množství.
- Zemní plyn (kód HS 2711)
- Celní sazba: 0 %
- Norsko vyváží zemní plyn do značné míry a obvykle jej nedováží, takže cla se na něj obecně nevztahují.
- Dřevo a lesní produkty (kód HS 44)
- Celní sazba: 5–10 %
- Norsko je významným producentem dřeva, ale stále dováží určité druhy dřeva a lesních produktů pro stavební a papírenský průmysl. Celní sazba se obvykle pohybuje kolem 5–10 % v závislosti na druhu dřeva.
Zvláštní dovozní cla na suroviny a energetické produkty
- Dovoz ze zemí EU a ESVO
- Stejně jako u jiných kategorií produktů, i suroviny z EU a zemí ESVO využívají snížených nebo nulových cel díky obchodním dohodám Norska s těmito regiony.
Fakta o zemi
- Oficiální název země: Norské království
- Hlavní město: Oslo
- Tři největší města:
- Oslo
- Bergen
- Stavanger
- Příjem na obyvatele: cca 78 000 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: cca 5,5 milionu
- Úřední jazyk: norština
- Měna: Norská koruna (NOK)
- Poloha: Nachází se v severní Evropě, na západní straně Skandinávského poloostrova, hraničí se Švédskem na východě, Finskem na severovýchodě a Ruskem na dalekém severovýchodě, s pobřežím Severního a Barentsova moře.
Geografie, ekonomika a hlavní průmyslová odvětví
Zeměpis
Norsko je proslulé svou úchvatnou přírodní krajinou, včetně fjordů, hor a arktické tundry na dalekém severu. Země má dlouhé pobřeží a vyznačuje se členitým terénem, díky čemuž je obzvláště vhodná pro aktivity, jako je rybolov, turistika a výroba vodní energie.
Ekonomika
Norsko je bohatý národ s vysokou životní úrovní, která je podpořena bohatými přírodními zdroji, zejména ropou a plynem. Země úspěšně spravuje své ropné bohatství prostřednictvím Globálního penzijního fondu (Government Pension Fund Global), který je jedním z největších suverénních investičních fondů na světě. Kromě ropy je norská ekonomika podporována rybolovem, stavbou lodí, cestovním ruchem a odvětvím obnovitelných zdrojů energie.
Hlavní průmyslová odvětví
- Ropa a plyn: Ropný a plynárenský sektor je páteří norské ekonomiky a přispívá významnou částí HDP a příjmů z exportu.
- Námořní a lodní doprava: Norsko má silný námořní průmysl, včetně stavby lodí a logistiky, který hraje klíčovou roli v globálním obchodu.
- Obnovitelná energie: Norsko je lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména vodní energie, a stále více se zaměřuje na udržitelná energetická řešení.
- Rybolov a mořské plody: Norsko je jedním z největších vývozců mořských plodů, zejména lososa, a odvětví rybolovu je pro ekonomiku země životně důležité.