Lotyšsko, člen Evropské unie (EU) a Světové obchodní organizace (WTO), se nachází v pobaltské oblasti severní Evropy. Strategická poloha země a silné obchodní vztahy se sousedními zeměmi, jako je Estonsko, Litva, Rusko a Finsko, z ní činí klíčové centrum obchodu a logistiky na evropském trhu. Lotyšsko je součástí jednotného trhu EU, což znamená, že se řídí společnou celní politikou EU, která harmonizuje celní sazby pro všechny členské státy.
Jako člen EU uplatňuje Lotyšsko společný celní sazebník EU (CCT), který standardizuje dovozní cla pro zboží vstupující do Lotyšska ze zemí mimo EU. CCT stanoví jednotné celní sazby na základě kategorie produktu, se specifickými výjimkami pro určité zboží, jako jsou zemědělské produkty, chemikálie a stroje. To znamená, že celní sazby jsou obecně stejné pro všechny země EU, což zajišťuje rovné podmínky pro podniky v celé Unii.
Lotyšsko však také nabízí preferenční zacházení pro zboží dovážené ze zemí, s nimiž EU podepsala dohody o volném obchodu (FTA), jako je Kanada, Japonsko a Jižní Korea, a také ze zemí, které jsou součástí všeobecného systému preferencí (GSP) EU.
Lotyšský celní sazebník
Přehled společného celního sazebníku EU (SZS)
Lotyšsko jako součást Evropské unie dodržuje Společný celní sazebník (CCT), systém, který reguluje cla vybíraná na zboží dovážené do EU. Cílem CCT je standardizovat dovozní cla, minimalizovat administrativní překážky a zjednodušit celní postupy ve všech členských státech EU. Tento systém je založen na Harmonizovaném systému (HS), globální klasifikaci produktů používané celními orgány k určení cel na základě vlastností produktů a klasifikačních kódů.
- Celní cla ad valorem: Většina zboží dováženého do Lotyšska podléhá clům ad valorem, která se vypočítávají jako procento z celní hodnoty produktu. Celní hodnota zahrnuje cenu zboží, pojištění a dopravu (CIF).
- Specifická cla: Kromě valorických cel se na určité produkty mohou vztahovat i specifická cla. Tato cla se vypočítávají na základě faktorů, jako je hmotnost, objem nebo množství zboží, nikoli jeho hodnota.
- Spotřební daně: Některé zboží, jako je alkohol, tabák a energetické produkty, podléhá dodatečným spotřebním daním. Ty se obvykle vybírají jako pevná částka za jednotku (např. za litr, za kilogram).
- Stanovení celní hodnoty: Celní hodnota dováženého zboží se stanoví metodou transakční hodnoty, což je cena zaplacená za zboží při prodeji k vývozu do EU. Zahrnuje náklady na dopravu, pojištění a další související výdaje.
Celní sazby pro různé kategorie produktů
Dovozní cla Lotyšska se řídí stejnou strukturou jako zbytek EU, založenou na společném celním sazebníku. Níže jsou uvedeny hlavní kategorie produktů, které se běžně dovážejí do Lotyšska, spolu s příslušnými celními sazbami.
Zemědělské produkty
Lotyšsko, stejně jako většina zemí EU, se k uspokojení domácí poptávky spoléhá na kombinaci domácí zemědělské produkce a dovozu. Přestože má EU společnou zemědělskou politiku (SZP), která podporuje domácí zemědělství, dovoz je k uspokojení poptávky stále nezbytný, zejména u produktů, které nelze vyrábět lokálně nebo jsou mimo sezónu. Dovozní cla na zemědělské produkty se mohou lišit v závislosti na druhu produktu a na tom, zda země původu využívá nějaké preferenční obchodní dohody.
Obiloviny a zrna
- Pšenice, žito, ječmen a kukuřice: Dovážené obiloviny a zrna obvykle podléhají clům ad valorem ve výši 0 % až 5 % v závislosti na druhu zrna. Tato cla však mohou být snížena na základě dodavatelských podmínek v rámci EU nebo na základě dohod s obchodními partnery.
- Rýže: Rýže, zejména ze zemí jako Indie a Thajsko, je obvykle dovážena pod clem ve výši 10 % až 20 %. To je dáno snahou EU chránit vlastní produkci obilovin.
Ovoce a zelenina
- Čerstvé ovoce (jablka, citrusové plody, hrozny): Dovozní cla na čerstvé ovoce se u většiny produktů pohybují od 0 % do 8 %, ačkoli některé druhy ovoce, jako například banány, mohou mít vyšší clo až o 15 %.
- Zpracované ovoce: Konzervované ovoce a ovocné šťávy obvykle čelí clu ve výši 10 % až 15 % v závislosti na produktu.
Maso a živočišné produkty
- Hovězí maso: Hovězí výrobky obvykle podléhají dovoznímu clu ve výši 12 % až 20 % na ochranu výrobců v EU. Přesná sazba závisí na konkrétních kusech masa.
- Vepřové maso: Dovoz vepřového masa obvykle podléhá clu ve výši přibližně 12 %.
- Drůbež: Dovoz drůbežích produktů, jako je kuře, je obvykle zatížen clem ve výši 12 % až 17 %.
- Mléčné výrobky: Mléčné výrobky, včetně mléka, sýrů a másla, podléhají clům ve výši přibližně 10 % až 20 %.
Cukr a sladidla
- Cukr: Dovoz cukru podléhá vysokým clům, obvykle v rozmezí od 15 % do 30 %, zejména u surového cukru, v rámci snahy EU o ochranu vlastních producentů cukru. Rafinovaný cukr má clo ve výši 5 %.
Průmyslové výrobky a stroje
Lotyšsko dováží značné množství průmyslového zboží, včetně strojů, chemikálií a surovin pro svůj výrobní sektor. Dovozní cla na průmyslové zboží jsou obecně nižší než na zemědělské produkty, protože EU podporuje průmyslový obchod a investice.
Stroje a mechanická zařízení
- Průmyslové stroje: Cla na průmyslové stroje se obvykle pohybují v rozmezí 0 % až 5 %, což odráží závazek EU usnadnit dovoz strojů nezbytných pro hospodářský rozvoj.
- Elektrická zařízení: Dovoz elektrických strojů, včetně transformátorů a elektromotorů, je obvykle zatížen cly ve výši 0 % až 5 %.
Automobily a vozidla
- Osobní vozidla: Osobní vozidla podléhají clu ve výši 10 % podle společného celního sazebníku EU.
- Užitková vozidla: U nákladních automobilů, autobusů a dalších užitkových vozidel se sazby obvykle pohybují od 10 % do 20 % v závislosti na hmotnosti a klasifikaci vozidla.
Konzumní zboží
Lotyšsko, jakožto rozvinutá ekonomika, dováží řadu spotřebního zboží od elektroniky až po oblečení. Cla na spotřební zboží se mohou lišit v závislosti na produktu a na tom, zda se na něj vztahují nějaké zvláštní obchodní dohody.
Elektronika a elektrotechnické zboží
- Chytré telefony, počítače a televizory: Spotřební elektronika obvykle podléhá nízkým clům v rozmezí od 0 % do 5 %. To je v souladu s cílem EU podporovat dovoz technologických produktů.
- Domácí spotřebiče: Velké domácí spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky a klimatizace, čelí clům ve výši přibližně 5 %.
Oděvy a textil
- Oděvy: Dovoz oděvů a textilních výrobků obvykle čelí clům v rozmezí od 10 % do 20 % v závislosti na materiálech a klasifikaci produktu.
- Obuv: Dovážená obuv obvykle čelí clům ve výši 8 % až 17 %.
Zvláštní dovozní cla a obchodní preference
Jako člen EU má Lotyšsko prospěch z dohod o volném obchodu (FTA) s EU a preferenčního zacházení se zbožím pocházejícím z konkrétních zemí nebo regionů. Tyto dohody snižují nebo ruší cla na mnoho produktů ze zemí, které s EU podepsaly obchodní dohody. Mezi tyto země patří:
Země s preferenčním celním zacházením
- Evropský hospodářský prostor (EHP): Produkty ze zemí EHP (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) obvykle nepodléhají nulovým clům při vstupu do Lotyšska.
- Země s dohodami o volném obchodu (FTA): Lotyšsko nabízí preferenční cla na zboží pocházející ze zemí, jako je Jižní Korea, Kanada, Japonsko a Švýcarsko. Podle těchto dohod může zboží do Lotyšska dovážet buď s nulovým clem, nebo se sníženým clem.
- Systém všeobecného systému preferencí (GSP): Lotyšsko uplatňuje systém GSP EU na zboží z rozvojových zemí. To umožňuje dovoz produktů z těchto zemí se sníženými cly nebo bez cla.
Speciální produkty s výjimkami
- Zemědělské produkty: Některé citlivé zemědělské produkty, jako je cukr, rýže a některé druhy ovoce a zeleniny, mají vyšší cla, ale zboží ze zemí, které využívají iniciativy Všechno kromě zbraní (EBA), jako jsou nejméně rozvinuté země (LDC), může dovážet se sníženými nebo nulovými cly.
- Energetické produkty: Dovoz energetických produktů, jako je ropa a zemní plyn, se obvykle zatěžuje 0% clem, i když se mohou uplatňovat spotřební daně.
Fakta o zemi
- Oficiální název: Lotyšská republika
- Hlavní město: Riga
- Počet obyvatel: Přibližně 1,85 milionu (2023)
- Příjem na obyvatele: přibližně 20 000 USD (2023)
- Úřední jazyk: lotyština
- Měna: Euro (EUR)
- Poloha: Lotyšsko se nachází v pobaltské oblasti severní Evropy a hraničí s Estonskem na severu, Ruskem na východě, Běloruskem na jihovýchodě a Litvou na jihu. Na západě má pobřeží podél Baltského moře.
Zeměpis
- Lotyšsko má rozmanitou geografii s hustými lesy, jezery a rozsáhlým pobřežím. Terén je převážně rovinatý, přičemž významná část území je pokryta lesy.
- Lotyšsko má mírné podnebí s chladnými zimami a mírnými léty. Země má po celý rok mírné srážky.
Ekonomika
- Lotyšská ekonomika je otevřená a silně závislá na mezinárodním obchodu, přičemž mezi klíčová odvětví patří výroba, zemědělství, služby a doprava.
- Sektor služeb je největším přispěvatelem k HDP Lotyšska, následovaný průmyslem a zemědělstvím. Země je významným hráčem v oblasti logistiky, obchodu a finančních služeb v pobaltském regionu.
Hlavní průmyslová odvětví
- Výroba: Lotyšský výrobní sektor je rozmanitý a zahrnuje elektroniku, strojírenství, chemikálie a zpracování potravin.
- Zemědělství: Lotyšsko produkuje obiloviny, mléčné výrobky, maso a zeleninu. Země je známá svým lesnickým průmyslem, který hraje v její ekonomice významnou roli.
- Doprava a logistika: Díky své strategické poloze je Lotyšsko klíčovým tranzitním uzlem pro přepravu zboží mezi Evropou, Ruskem a Asií.