Kazachstán, největší země Střední Asie a devátá největší na světě co do rozlohy, má rychle se rozvíjející ekonomiku a strategickou polohu jako tranzitní uzel mezi Evropou a Asií. Jeho systém celních sazeb je klíčovou součástí jeho obchodní politiky, která je ovlivněna jeho členstvím v Euroasijské hospodářské unii (EAEU), regionálním hospodářském bloku, který zahrnuje Rusko, Bělorusko, Arménii a Kyrgyzstán. Jako člen EAEU se Kazachstán řídí Společným celním sazebníkem (CCT), který standardizuje celní sazby pro všechny členské státy a usnadňuje obchod v rámci unie.
Kazašský celní systém je navržen tak, aby chránil domácí průmysl, podporoval zahraniční investice a podporoval diverzifikaci ekonomiky. Cla země se vztahují na širokou škálu produktů, od surovin a zemědělského zboží až po luxusní zboží a spotřební elektroniku.
Celní tarifní systém Kazachstánu
Celní sazební systém Kazachstánu je založen na Společném celním sazebníku (SZS) Euroasijské hospodářské unie (EAEU). Tento systém je navržen tak, aby reguloval obchod mezi členskými státy a třetími zeměmi a zároveň podporoval volný pohyb zboží v rámci EAEU. Cla se vybírají jako procento z celní hodnoty, která zahrnuje náklady na zboží, dopravu a pojištění. Dovážené zboží navíc podléhá dani z přidané hodnoty (DPH) a v některých případech i spotřební dani.
Kategorie celního sazebníku
Kazachstán se řídí harmonizovaným systémem (HS) pro celní zařazení, který kategorizuje zboží na základě jeho povahy a použití. Toto zboží je rozděleno do několika kategorií, z nichž každá má svou vlastní celní strukturu. Klíčové kategorie a odpovídající cla jsou uvedeny níže:
Kategorie 1: Zemědělské produkty
Zemědělské produkty podléhají v Kazachstánu řadě cel. Země má silnou zemědělskou základnu, ale u mnoha potravin je stále závislá na dovozu, zejména v případě produktů, které se v tuzemsku široce nevyrábějí.
- Pšenice: Pšenice, klíčová surovina v kazašském zemědělství, obvykle podléhá clu ve výši 0 %, což odráží schopnost země ji produkovat v hojném množství. Dovážená pšenice však může podléhat určitým ochranným opatřením, pokud je domácí trh ovlivněn přílivem levného dovozu.
- Rýže: Dovážená rýže, zejména z Asie, podléhá clu ve výši 10 %. To odráží domácí produkci rýže v Kazachstánu, i když ne v dostatečném množství k uspokojení plné poptávky obyvatelstva.
- Zelenina a ovoce: Dovážená zelenina a ovoce, jako jsou rajčata, okurky a citrusové plody, obvykle čelí clům v rozmezí od 5 % do 15 % v závislosti na ročním období a obchodních dohodách se sousedními zeměmi.
- Maso: Masné výrobky, včetně hovězího a drůbežího masa, podléhají clům ve výši 15 % až 20 %, se zvláštními ustanoveními pro halal maso a některé země, jako je Brazílie a Argentina, které díky bilaterálním obchodním dohodám využívají nižších cel.
Kategorie 2: Průmyslové zboží
Kazachstánská průmyslová základna zahrnuje řadu odvětví, od výroby energie a těžby až po zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Průmyslové zboží, zejména stroje, elektronika a chemikálie, tvoří významnou část dovozu země.
- Stroje a zařízení: Stroje, průmyslové nástroje a zařízení používané v těžebním, stavebnictví a energetickém průmyslu obecně čelí clům v rozmezí od 0 % do 10 % v závislosti na typu stroje a dohodě se zemí dodavatele.
- Elektrická zařízení a elektronika: Dovážená spotřební elektronika, jako jsou mobilní telefony, notebooky a televizory, obvykle čelí clům ve výši 10 %. Mnoho elektroniky však podléhá výjimkám nebo preferenčnímu zacházení v rámci dohod EAEU.
- Automobily: Dovozní cla na vozidla se liší v závislosti na typu vozidla. Osobní automobily čelí clu ve výši 15 %, zatímco větší vozidla, včetně nákladních automobilů a autobusů, mohou podléhat clům v rozmezí od 10 % do 20 %. V rámci EAEU však mohou některé dovozy automobilů využívat snížených cel na základě místních dohod o montáži nebo výrobě.
- Chemické produkty: Chemické produkty, včetně hnojiv, pesticidů a průmyslových chemikálií, obvykle podléhají clům ve výši 5 % až 12 % v závislosti na produktu a jeho zamýšleném použití v průmyslových odvětvích Kazachstánu.
Kategorie 3: Textil a oděvy
Textilní a oděvní průmysl je důležitým odvětvím v kazašské dovozní ekonomice, přičemž mnoho zboží se dováží z Číny, Turecka a Evropy. Země má omezený domácí textilní průmysl, což vyžaduje značný dovoz hotových výrobků.
- Oděvy a oděvy: Dovážené oděvy, včetně oblečení a obuvi, obvykle čelí clům v rozmezí 10 % až 20 %. Vyšší cla se často uplatňují na luxusní nebo vysoce kvalitní značkové zboží, zatímco na jednodušší oblečení se vztahují nižší sazby.
- Textilní tkaniny: Dovoz textilu a tkanin podléhá clům v rozmezí od 5 % do 15 % v závislosti na typu tkaniny a dohodě mezi Kazachstánem a zemí původu.
- Obuv: Na boty a další druhy obuvi dovážené do Kazachstánu se vztahují cla v rozmezí od 10 % do 15 % v závislosti na materiálu a výrobním procesu.
Kategorie 4: Luxusní zboží a neesenciální produkty
Luxusní zboží a neesenciální produkty, jejichž domácí produkce je omezená, čelí relativně vyšším celním sazbám. Toto zboží zahrnuje položky jako šperky, umělecké dílo a určité luxusní spotřební zboží.
- Šperky a hodinky: Dovážené šperky a hodinky, zejména ty vyrobené z drahých kovů nebo kamenů, obvykle čelí clům v rozmezí 10 % až 20 %. Některé luxusní předměty mohou také podléhat dodatečným dovozním daním nebo poplatkům.
- Kosmetika: Dovážené kosmetické výrobky, včetně péče o pleť a líčidel, obvykle čelí clům ve výši 10 % až 15 % v závislosti na značce a typu výrobku.
- Alkoholické nápoje: Dovoz alkoholu, zejména z evropských zemí, podléhá spotřební dani i dovoznímu clu. Celní sazba pro alkoholické nápoje, jako je víno a lihoviny, se pohybuje od 10 % do 20 % v závislosti na obsahu alkoholu a zemi původu.
Zvláštní dovozní cla pro určité země
Účast Kazachstánu v Euroasijské hospodářské unii (EAEU) znamená, že zavedl preferenční celní sazby pro zboží pocházející z unie. Společný celní sazebník EAEU se vztahuje na obchod mezi členskými státy (Rusko, Bělorusko, Arménie, Kyrgyzstán a Kazachstán), zatímco zboží dovážené ze zemí mimo EAEU může čelit různým celním sazbám v závislosti na jeho původu.
Dohody o volném obchodu (FTA)
Kazachstán podepsal různé dohody o volném obchodu, které snižují nebo odstraňují cla na určité produkty. Například Kazachstán podepsal dohodu o volném obchodu se Společenstvím nezávislých států (SNS), které zahrnuje Arménii, Bělorusko, Kyrgyzstán a Rusko. Podle této dohody může zboží dovážené z těchto zemí vstupovat do Kazachstánu se sníženými nebo nulovými cly, zejména v odvětvích, jako je potravinářství, strojírenství a spotřební zboží.
- Obchodní vztahy mezi Kazachstánem a Čínou: V rámci širší iniciativy Pás a stezka (BRI) prosazované Čínou se Kazachstán těší sníženým clům na určité zboží dovážené z Číny, zejména v kategoriích spotřební elektroniky, textilu a strojů. Snížení cel je součástí hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).
- Obchod mezi EU a Kazachstánem: Kazachstán sice není členským státem EU, ale díky členství v EAEU požívá určitých celních výhod. EAEU má s Evropskou unií dohody, které umožňují preferenční cla na určité zboží, jako jsou průmyslové výrobky, chemikálie a zemědělské produkty.
Antidumpingová opatření
Kazachstán, stejně jako ostatní členové EAEU, má možnost uvalit antidumpingová cla na produkty dovážené za nespravedlivě nízké ceny. Tato cla jsou navržena tak, aby chránila místní průmysl před podbízením zahraničními výrobci.
- Ocel: Kazachstán zavedl antidumpingová opatření na některé ocelářské výrobky z Číny a dalších zemí, u kterých existují důkazy o státních dotacích vedoucích k uměle nízkým cenám. Dovoz oceli ze zemí mimo EAEU může čelit dodatečným clům, pokud se má za to, že byla prodána pod reálnou tržní hodnotou.
- Zemědělské produkty: Kazachstán rovněž uplatnil antidumpingová opatření na dovoz zemědělských produktů, jako je pšenice a některé masné výrobky, když se zjistilo, že zahraniční výrobci stanovují ceny produktů pod tržní hodnotou.
Spotřební daně a další poplatky
Kromě dovozních cel Kazachstán uvaluje spotřební daně na určité zboží, zejména na zboží považované za luxusní nebo nepodstatné, a také na zboží s vyšším dopadem na životní prostředí nebo zdraví.
- Tabák a alkohol: Dovážené tabákové výrobky a alkohol podléhají kromě cla i značným spotřebním daním. Sazba spotřební daně se liší v závislosti na druhu výrobku a obsahu alkoholu nebo nikotinu. Například cigarety mohou podléhat spotřební dani až do výše 100 % hodnoty zboží, zatímco alkoholické nápoje mohou podléhat spotřební dani na základě objemu a procenta alkoholu.
- Palivo: Ropné produkty a dovoz paliv také podléhají spotřební dani, i když ta je u místně vyráběných paliv obvykle vyšší než u dovážených.
Fakta o Kazachstánu
- Oficiální název: Republika Kazachstán (Қазақстан Республикасы)
- Hlavní město: Nur-Sultan (dříve Astana)
- Tři největší města:
- Almaty (největší město a finanční centrum)
- Šymkent
- Karaganda
- Příjem na obyvatele: přibližně 10 000 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: Přibližně 19 milionů (odhad z roku 2023)
- Úřední jazyk: kazaština (státní jazyk), ruština (úřední jazyk v obchodě a státní správě)
- Měna: kazašské tenge (KZT)
- Poloha: Kazachstán se nachází ve Střední Asii, hraničí s Ruskem na severu, Čínou na východě, Kyrgyzstánem, Uzbekistánem a Turkmenistánem na jihu a Kaspickým mořem na západě.
Geografie Kazachstánu
Kazachstán je vnitrozemská země s rozlehlými stepi, pouštěmi a pohořími. Jeho topografie se vyznačuje směsicí plochých rovin a vysokohorských oblastí, včetně pohoří Ťan-šan na jihovýchodě.
- Topografie: Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa, jejíž významnou část tvoří stepi a pouště. Nejvyšším bodem Kazachstánu je hora Chan-Tengri (7 010 metrů), která se nachází na hranici s Kyrgyzstánem.
- Podnebí: Kazachstán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. Východní oblasti se potýkají s extrémními teplotami, zatímco západní oblasti poblíž Kaspického moře jsou mírnější.
Ekonomika Kazachstánu
Kazachstán má ekonomiku bohatou na zdroje, silně závislou na vývozu ropy a plynu, těžbě a zemědělství. Země diverzifikuje svou ekonomiku, aby snížila závislost na přírodních zdrojích a podpořila odvětví, jako je výroba a služby.
- Přírodní zdroje: Kazachstán je jedním z předních světových producentů uranu a má také významné zásoby ropy, zemního plynu, uhlí a kovů.
- Zemědělství: Zemědělství je důležitým odvětvím, přičemž Kazachstán je významným vývozcem pšenice, ječmene a hospodářských zvířat.
- Výroba: Kazachstán investuje do rozvoje svého výrobního sektoru se zaměřením na výrobu strojů, chemikálií a zemědělských produktů pro export.
Hlavní průmyslová odvětví
- Ropa a plyn: Ropa a zemní plyn jsou nejdůležitějšími exportními artikly Kazachstánu. Země je jedním z největších producentů ropy ve Střední Asii s významnými zásobami v ropných polích Tengiz a Kašagan.
- Těžba: Kazachstán má bohaté nerostné zdroje, včetně uhlí, mědi, zlata a uranu, což z těžby činí klíčovou součást jeho ekonomiky.
- Zemědělství: Kazachstán je významným zemědělským producentem se silným zaměřením na produkci pšenice. Produkuje také hospodářská zvířata, včetně skotu a ovcí, a také mléčné výrobky.
- Výroba: Vláda pracuje na rozšíření výrobního sektoru s růstem v odvětvích, jako je výroba oceli, automobilový průmysl a elektronika.