Finsko jako součást Evropské unie (EU) se řídí společným celním sazebníkem EU (CCT), což znamená, že sdílí společný externí clo s ostatními členskými státy EU. Zboží dovážené do Finska ze zemí mimo EU podléhá těmto celním sazbám, které se liší v závislosti na druhu produktu a zemi původu. Vzhledem k obchodním dohodám a specifickým předpisům však mohou některé země pobírat preferenční celní sazby a v některých případech mohou být na určité produkty uvalena zvláštní cla.
Tarifní struktura ve Finsku
Finsko jako člen EU dodržuje následující typy cel:
- Hodnotové clo: Procento z hodnoty dováženého zboží (např. 10 % z celkové hodnoty produktu).
- Specifické clo: Pevná sazba založená na fyzikálních vlastnostech zboží (např. 5 EUR za kilogram).
- Kombinované clo: Kombinace valorického a specifického cla uplatňovaného na určité zboží.
Veškeré celní sazby ve Finsku vymáhá finský celní úřad (Tulli), který zajišťuje správné uplatňování cel a vybírá příjmy z dovozu. Dovážené zboží navíc podléhá dani z přidané hodnoty (DPH), která se liší podle kategorie výrobků, a na specifické zboží, jako je alkohol, tabák a palivo, se mohou vztahovat spotřební daně.
Celní sazby podle kategorie produktů
1. Zemědělské produkty a potraviny
Zemědělské produkty a potraviny mají tendenci mít vyšší celní sazby kvůli potřebě chránit domácí zemědělství v rámci EU. Dovozní cla na tyto produkty se výrazně liší v závislosti na druhu produktu, jeho původu a stávajících obchodních dohodách.
1.1. Ovoce a zelenina
- Čerstvé ovoce: Cla se pohybují mezi 5 % a 15 % v závislosti na konkrétním druhu ovoce a zemi jeho původu. Tropické ovoce, jako jsou banány, může čelit specifickému clu kromě valorických cel.
- Zpracované ovoce (konzervované, sušené): Na toto zboží se obvykle vztahují cla ve výši 10 % až 20 %.
- Zelenina (čerstvá nebo mražená): Cla se pohybují od 0 % do 14 %. Běžná zelenina, jako jsou brambory, může mít nižší cla, zatímco exotičtější zelenina čelí vyšším sazbám.
Zvláštní dovozní cla:
- Banány dovážené ze zemí mimo EU: Podléhají specifickému clu ve výši přibližně 75 EUR za tunu. Tato sazba se může měnit na základě obchodních dohod a tržních podmínek.
1.2. Mléčné výrobky
Dovoz mléčných výrobků do Finska je přísně regulovaný a obvykle čelí vyšším clům na ochranu domácí produkce.
- Mléko: Dovozní cla se pohybují mezi 20 % a 40 % v závislosti na formě produktu (čerstvé, sušené atd.).
- Sýr: Dovoz sýrů obvykle podléhá clům ve výši 10 % až 25 %, přičemž měkčí sýry mají nižší cla a tvrdší sýry vyšší.
- Máslo a smetana: Na tyto produkty se obvykle vztahují cla mezi 10 % a 30 %.
Zvláštní dovozní cla:
- Sýr ze zemí bez dohody o volném obchodu (FTA): Může čelit dodatečným clům až do výše 140 EUR na 100 kilogramů.
1.3. Maso a drůbež
- Hovězí maso: Dovážené hovězí maso obvykle podléhá clům ve výši 12 % až 30 % v závislosti na tom, zda je čerstvé, mražené nebo zpracované.
- Vepřové maso: Obvykle podléhá 15% clu.
- Drůbež: Dovozní cla na drůbeží výrobky se pohybují od 15 % do 20 %, přičemž na zpracované drůbeží zboží se vztahují vyšší sazby.
Zvláštní dovozní podmínky:
- Hovězí maso z USA: Hovězí maso z USA může čelit dodatečným clům kvůli omezením EU týkajícím se hovězího masa ošetřeného hormony, které je v EU zakázáno. Dovoz hovězího masa z USA podléhá kvótám a jakýkoli dovoz nad tyto kvóty čelí výrazně vyšším clům.
2. Průmyslové zboží
2.1. Textil a oděvy
Dovoz textilu a oděvů je další kategorií s relativně vysokými celními sazbami, zejména pokud pochází ze zemí bez preferenčních obchodních dohod.
- Bavlněné oděvy: Cla na bavlněné oděvy se pohybují od 8 % do 12 % v závislosti na typu oděvu a zemi původu.
- Oděvy ze syntetických vláken: Dovozní cla na oděvy ze syntetických vláken se pohybují mezi 5 % a 10 %.
- Obuv: Dovoz obuvi podléhá clům, která se pohybují mezi 12 % a 17 % v závislosti na materiálu (kůže, guma atd.) a typu obuvi.
Zvláštní povinnosti:
- Dovoz textilu z nepreferenčních zemí (např. Čína): Na některé textilní výrobky ze zemí bez dohod o volném obchodu může být uvaleno dodatečné clo ve výši 4 %.
2.2. Stroje a elektronika
Finsko, jakožto vysoce industrializovaná země, dováží značné množství strojů a elektroniky. Cla v těchto kategoriích bývají nižší, zejména u zboží potřebného pro průmyslové účely.
- Průmyslové stroje: Dovozní cla pro většinu typů strojů se obvykle pohybují mezi 0 % a 5 %, což odráží potřebu Finska po průmyslových vstupech.
- Spotřební elektronika (televizory, rádia atd.): Na toto zboží se obecně vztahují cla přibližně 5 %.
- Počítače a periferie: V rámci Dohody o informačních technologiích (ITA) uplatňuje Finsko nulová cla na počítače, periferie a mnoho elektronických součástek.
Zvláštní dovozní podmínky:
- Stroje z rozvojových zemí: Finsko v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) nabízí snížené cla na stroje dovážené z oprávněných rozvojových zemí.
2.3. Automobily a automobilové díly
- Osobní vozidla: Dovážená vozidla podléhají 10% clu ad valorem.
- Nákladní a užitková vozidla: Cla se pohybují od 5 % do 10 % v závislosti na objemu motoru a typu vozidla.
- Autodíly: Autodíly čelí clům ve výši 4 % až 8 %, přičemž specifická cla se vztahují na základní díly, jako jsou motory a převodovky.
Zvláštní dovozní cla:
- Japonské automobily: V rámci dohody o hospodářském partnerství (EPA) mezi EU a Japonskem byla dovozní cla na japonské automobily postupně snižována a některé typy vozidel jsou nyní bez cla.
3. Chemické výrobky
3.1. Léčiva
- Léčivé přípravky: Většina léčivých přípravků nepodléhá v rámci dohod o volném obchodu nulovému clu, zejména u léků a léčivých látek, které jsou zásadní pro veřejné zdraví.
- Neléčivé chemické sloučeniny: Dovoz chemikálií pro neléčivé použití, jako jsou průmyslové chemikálie, čelí clům ve výši 3 % až 6 %.
Zvláštní dovozní cla:
- Dovoz chemikálií ve velkém z určitých zemí: V některých případech mohou být na určité chemické produkty uvalena dodatečná cla z důvodu ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti nebo z důvodu dodržování předpisů na ochranu životního prostředí.
3.2. Plasty a polymery
- Polymery (suroviny): Polymery a surové plasty čelí dovozním clům ve výši přibližně 6,5 %.
- Plastové výrobky: Hotové plastové výrobky, jako jsou nádoby nebo obalové materiály, obvykle čelí clům ve výši 3 % až 8 %.
4. Výrobky ze dřeva a papíru
4.1. Řezivo a řezivo
- Surové dřevo: Finsko dováží surové řezivo a řezivo, které obvykle podléhají dovozním clům ve výši 0 % až 2 %.
- Zpracované dřevo: Dovozní cla na zpracované dřevěné výrobky, včetně překližky a dřevotřísky, se pohybují mezi 4 % a 6 %.
Zvláštní dovozní cla:
- Dřevo z Ruska: Vzhledem k sankcím EU a obavám o životní prostředí může dovoz řeziva z Ruska čelit dodatečným clům ve výši přibližně 10 %.
4.2 Papír a lepenka
- Novinový papír: Novinový papír, často používaný pro noviny a časopisy, je osvobozen od cla.
- Natíraný papír: Dovoz natíraného nebo lesklého papíru je obvykle podléhá clům ve výši 3 % až 7 %.
- Kartonové obaly: Dovozní cla na kartonové obalové materiály se pohybují mezi 5 % a 8 %.
5. Kovy a kovové výrobky
5.1. Železo a ocel
- Surová ocel: Cla na dováženou ocel jsou obecně nízká a pohybují se mezi 0 % a 3 %.
- Hotové ocelové výrobky: Dovoz hotových ocelových výrobků, jako jsou tyče, nosníky a plechy, podléhá clům ve výši 3 % až 6 %.
- Nerezová ocel: Dovoz nerezové oceli podléhá clům v rozmezí od 0 % do 5 % v závislosti na typu výrobku a jeho použití.
5.2. Hliník
- Surový hliník: Dovoz hliníku obvykle čelí clům ve výši 2 % až 4 %.
- Hliníkové výrobky: Hotové hliníkové výrobky, včetně plechovek, plechů a součástí, podléhají dovoznímu clu ve výši 5 % až 8 %.
Zvláštní povinnosti:
- Dovoz oceli z Číny: Některé ocelové výrobky z Číny čelí antidumpingovým clům, která mohou v důsledku opatření EU na ochranu obchodu dosáhnout až 25 %.
6. Energetické produkty
6.1. Fosilní paliva
- Surová ropa: Dovoz ropy do Finska obvykle nepodléhá nulovým clům, protože země je energeticky závislá na dovážené ropě.
- Zemní plyn: Dovoz zemního plynu je obvykle bez cla, zejména v rámci stávajících dohod se sousedními zeměmi.
- Uhlí: Dovoz uhlí podléhá clům ve výši 0 % až 2 % v závislosti na zemi původu a environmentálních předpisech EU.
6.2. Zařízení pro obnovitelné zdroje energie
- Solární panely: Dovoz solárních panelů obvykle čelí clům ve výši 0 % až 2 %, což odráží závazek Finska k obnovitelným zdrojům energie.
- Větrné turbíny: Větrné turbíny a jejich komponenty jsou obvykle podléhají nulové sazbě, protože Finsko v rámci své strategie v oblasti obnovitelných zdrojů energie značně investuje do větrné energie.
Zvláštní dovozní cla podle země
1. Evropská unie (EU)
Vzhledem k tomu, že Finsko je součástí Evropské unie, zboží dovážené z jiných členských států EU nepodléhá clům ani dovozním poplatkům. Obchod uvnitř EU se řídí jednotným evropským trhem, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb a kapitálu.
2. Spojené státy
Produkty dovážené z USA podléhají standardním celním sazbám EU. Některé americké produkty, zejména ocel, hliník a některé zemědělské produkty, však čelí dodatečným clům v důsledku probíhajících obchodních sporů. Cla uplatňovaná na americkou ocel a hliník se mohou pohybovat od 15 % do 25 %.
3. Čína
Čína čelí dodatečné kontrole v rámci opatření EU na ochranu obchodu, zejména u produktů, jako je textil a ocel. Mnoho čínského dovozu podléhá antidumpingovým clům, která se u některých produktů mohou pohybovat mezi 10 % a 25 %.
4. Rozvojové země
Finsko poskytuje rozvojovým zemím preferenční celní sazby v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU. Ten umožňuje dovoz určitého zboží, zejména zemědělských produktů a textilu, za snížená cla nebo v některých případech bez cla.
5. Rusko
Dovoz z Ruska byl ovlivněn sankcemi uvalenými EU v důsledku geopolitického napětí. Několik ruských produktů, zejména energetické a zemědělské zboží, čelí zvýšeným clům a v některých případech úplnému zákazu dovozu. Mezi klíčová dotčená odvětví patří lesnictví, energetika a některá zemědělská odvětví.
Fakta o zemi: Finsko
- Formální název: Finská republika (Suomen tasavalta ve finštině, Republiken Finland ve švédštině)
- Hlavní město: Helsinky
- Největší města:
- Helsinki
- Espoo
- Tampere
- Příjem na hlavu: 54 817 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: 5,5 milionu (odhad z roku 2023)
- Úřední jazyky: finština a švédština
- Měna: Euro (€)
- Poloha: Severní Evropa, hraničící se Švédskem na západě, Norskem na severu a Ruskem na východě.
Popis geografie, ekonomiky a hlavních průmyslových odvětví Finska
Zeměpis
Finsko se nachází v severní Evropě a hraničí se Švédskem na západě, Norskem na severu a Ruskem na východě. Země má dlouhé pobřeží podél Baltského moře a je známá svou drsnou přírodní krásou, včetně více než 180 000 jezer a rozlehlých lesů. Geografie Finska je formována jeho polohou blízko polárního kruhu, což mu dává dlouhé, tmavé zimy a krátká, jasná léta. V nejsevernějších oblastech Finska se vyskytuje jev půlnočního slunce a polární noci, kdy slunce nezapadá ani nevychází po několik týdnů.
Ekonomika
Finská ekonomika je vysoce rozvinutá a moderní, charakterizovaná smíšeným tržním systémem se silným sociálním státem. Finsko je jednou z nejprosperujících a nejstabilnějších ekonomik v Evropě s vysokým příjmem na obyvatele a významným zaměřením na inovace a technologie.
Finsko je silně závislé na zahraničním obchodu, přičemž EU je jeho největším obchodním partnerem. Německo, Švédsko a Nizozemsko jsou nejdůležitějšími exportními destinacemi Finska. Mezi jeho klíčové exportní produkty patří stroje, elektronika, vozidla, lesnické produkty, chemikálie a kovy. Finsko je navíc lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií a vynakládá značné investice do udržitelných průmyslových odvětví.
Hlavní průmyslová odvětví
- Technologie a telekomunikace: Finsko je proslulé svým inovativním technologickým sektorem. Společnost Nokia, kdysi největší světový výrobce mobilních telefonů, má sídlo ve Finsku. Země je i nadále světovým lídrem v oblasti telekomunikací, vývoje softwaru a mobilních her.
- Lesnictví a papírenské výrobky: Vzhledem k rozsáhlému lesnímu porostu Finska je lesnictví a související odvětví, včetně výroby papíru a buničiny, klíčové pro národní hospodářství. Společnosti jako UPM a Stora Enso patří mezi největší světové výrobce papíru, obalů a biomateriálů.
- Obnovitelná energie: Finsko se zavázalo k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2035 a v rámci tohoto závazku země značně investovala do odvětví obnovitelných zdrojů energie, zejména do bioenergie, větrné energie a solární energie.
- Stavba lodí: Finsko má dobře zavedený loďařský průmysl, známý výrobou high-tech výletních lodí a ledoborců. Finské loděnice, jako je Meyer Turku, jsou v těchto specializovaných odvětvích světovými lídry.
- Cestovní ruch: Cestovní ruch je ve Finsku rostoucím odvětvím, zejména ekoturistika a zimní turistika. Finská nedotčená divočina, národní parky a možnost pozorovat polární záři lákají návštěvníky z celého světa.