Dovozní cla na Kypr

Kypr, ostrovní země ve východním Středomoří, je členem Evropské unie (EU) od roku 2004. Jako členský stát EU uplatňuje Kypr při dovozu zboží ze zemí mimo EU společný celní sazebník EU (CCT). Tento jednotný systém celních sazeb zajišťuje, že všechny země EU, včetně Kypru, ukládají stejná dovozní cla na zboží vstupující ze zemí mimo EU. Zboží obchodované v rámci EU má nulová cla a Kypr rovněž využívá preferenčních obchodních dohod se zeměmi a regiony mimo EU, jako je Evropské sdružení volného obchodu (ESVO)Jižní KoreaKanada a Japonsko. Kypr navíc uplatňuje zvláštní dovozní cla, jako jsou antidumpingová a vyrovnávací cla, na ochranu místního průmyslu před nekalou konkurencí.

Dovozní cla na Kypr


Celní sazby podle kategorie produktů na Kypru

1. Zemědělské produkty

Zemědělství je na Kypru důležitým odvětvím, ale země se pro uspokojení domácí poptávky do značné míry spoléhá na dovážené zemědělské produkty. Cla na dovoz zemědělských produktů jsou ovlivněna společnou zemědělskou politikou (SZP) EU a preferenčními obchodními dohodami, které snižují nebo ruší cla na zemědělské zboží z konkrétních zemí.

1.1 Základní zemědělské produkty

  • Obiloviny a zrna: Kypr dováží obiloviny, jako je pšenice, kukuřice a rýže, s různými cly v závislosti na původu a zpracování produktu.
    • Pšenice: Dovoz z EU je osvobozen od cel. U dovozu ze zemí mimo EU se cla pohybují od nuly do 45 % v závislosti na druhu a fázi zpracování.
    • Rýže: Dovoz rýže čelí clům od nuly do 65 % pro země mimo EU v závislosti na úrovni zpracování.
  • Ovoce a zelenina: Vzhledem ke středomořskému klimatu Kypr dováží ovoce a zeleninu, aby uspokojil poptávku, zejména v mimosezónních měsících.
    • Citrusové plody (pomeranče, citrony): Dovoz ze zemí mimo EU obvykle podléhá clům ve výši 10 % až 16 %, ačkoli v rámci obchodních dohod EU platí preferenční sazby.
    • Rajčata, okurky a listová zelenina: Cla se pohybují od 8 % do 14 % se sezónními výkyvy na ochranu místních zemědělců.
  • Cukr a sladidla: Kypr dováží značné množství cukru, na který se vztahuje systém celních kvót (TRQ) EU.
    • Rafinovaný cukr: V rámci kvóty podléhá dovoz clům od nuly do 20 %, zatímco dovoz nad kvótu čelí clům až do výše 50 %.

1.2 Hospodářská zvířata a mléčné výrobky

  • Maso a drůbež: Kypr dováží značné množství masa a drůbeže a cla jsou strukturována tak, aby chránila místní producenty.
    • Hovězí a vepřové maso: Dovoz ze zemí EU je osvobozen od cla. Dovoz ze zemí mimo EU podléhá clům ve výši 12 % až 15 %, ačkoli na dovoz ze zemí s preferenčními obchodními dohodami se vztahují nižší cla.
    • Drůbež (kuřecí a krůtí): Dovoz je zdaněn sazbou 12,9 % s preferenčními sazbami pro určitá množství v rámci celních kvót pro země mimo EU.
  • Mléčné výrobky: Dovoz mléčných výrobků, jako je sýr, máslo a sušené mléko, je regulován na podporu místní produkce.
    • Sušené mléko a sýr: Dovoz ze zemí mimo EU čelí clům ve výši 15 % až 25 %, ačkoli dovoz z Nového ZélanduNorska a dalších zemí dohody o volném obchodu může mít ze snížených cel prospěch.

1.3 Zvláštní dovozní cla

Na ochranu místního zemědělství může Kypr uplatnit antidumpingová cla nebo ochranná opatření na dovoz některých zemědělských produktů. Například Kypr spolu se zbytkem EU uvalil antidumpingová cla na drůbež z Brazílie na podporu chovatelů drůbeže v EU.

2. Průmyslové zboží

Průmyslový sektor na Kypru zahrnuje výrobu, stavebnictví a energetiku, které jsou silně závislé na dovozu průmyslového zboží, jako jsou stroje, zařízení a suroviny. Na dovoz ze zemí mimo EU se vztahuje společný celní sazebník EU, zatímco zboží z EU a partnerských zemí s dohodami o volném obchodu je osvobozeno od cla nebo je do něj zatíženo sníženými cly.

2.1 Stroje a zařízení

  • Průmyslové stroje: Kypr dováží širokou škálu strojů na podporu svého výrobního, stavebnictví a energetického sektoru.
    • Stavební stroje (jeřáby, buldozery): Pro země mimo EU obvykle zdaněny sazbou 0 % až 2,5 %, s bezcelním přístupem pro členské státy EU a preferenčním zacházením pro partnery v dohodách o volném obchodu, jako je Japonsko a Jižní Korea.
    • Výrobní zařízení: Cla se pohybují od nuly do 5 % pro dovoz ze zemí mimo EU, přičemž pro dovoz z EU a zemí jako Japonsko jsou v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem nulová cla.
  • Elektrická zařízení: Elektrické stroje a zařízení, jako jsou generátory a transformátory, jsou pro infrastrukturní projekty na Kypru nezbytné.
    • Generátory a transformátory: Obvykle zdaněny sazbou 2,5 % až 5 %, ačkoli na dovoz z partnerských zemí v dohodách o volném obchodu se vztahují snížená cla.

2.2 Motorová vozidla a doprava

Kypr dováží motorová vozidla a automobilové součástky, přičemž cla závisí na typu vozidla a zemi jeho původu. Pro země mimo EU platí 10% clo na motorová vozidla, ačkoli pro partnerské země v dohodách o volném obchodu, jako je Jižní Korea a Japonsko, jsou k dispozici preferenční cla.

  • Osobní vozidla: Automobily ze zemí EU se netýkají nulových cel.
    • Vozidla vyrobená mimo EU: Obvykle zdaněna sazbou 10 %, ačkoli dovoz z Japonska a Jižní Koreje má v rámci příslušných dohod o volném obchodu nulové nebo snížené cla.
  • Užitková vozidla: Dovoz nákladních automobilů, autobusů a dalších užitkových vozidel je zdaněn sazbou 10 %, s preferenčními cly pro země s dohodami o volném obchodu.
  • Díly a příslušenství vozidel: Dovoz dílů vozidel, včetně motorů, pneumatik a baterií, je zdaněn sazbou 4 % až 10 %, přičemž na díly ze zemí s dohodou o volném obchodu se vztahují nižší nebo nulová cla.

2.3 Zvláštní dovozní cla pro určité země

Na ochranu průmyslu EU byla na některé ocelové výrobky a automobilové díly z Číny a Indie uložena antidumpingová cla s cílem čelit nekalým obchodním praktikám.

3. Textil a oděvy

Kypr dováží značné množství textilu a oděvů, zejména z Asie. Na dovoz textilu ze zemí mimo EU se vztahuje společný celní sazebník EU, zatímco preferenční obchodní dohody stanoví pro některé země snížená cla.

3.1 Suroviny

  • Textilní vlákna a příze: Kypr dováží suroviny, jako je bavlna, vlna a syntetická vlákna, pro svůj textilní průmysl.
    • Bavlna a vlna: Dovoz ze zemí mimo EU je obvykle zdaněn sazbou 4 % až 8 %, dovoz z EU a partnerských zemí s dohodami o volném obchodu, jako je Turecko a Pákistán, je bezcelní.
    • Syntetická vlákna: Cla se pohybují od 6 % do 12 % v závislosti na zemi původu.

3.2 Hotové oděvy a oděvy

  • Oděvy a oděvy: Dovážené oděvy čelí mírným clům, přičemž preferenční zacházení se vztahuje na výrobky ze zemí s obchodními dohodami.
    • Ležérní oblečení a uniformy: Obvykle zdaněny sazbou 12 % až 18 %, ačkoli dovoz z Vietnamu a Bangladéše je v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU vázán sníženými cly.
    • Luxusní a značkové oblečení: Na oděvy vyšší třídy se mohou vztahovat cla ve výši 18 % až 20 %, ačkoli dovoz z Jižní Koreje a Japonska může v rámci dohod o volném obchodu využívat nulových cel.
  • Obuv: Dovážená obuv je zdaněna sazbou 8 % až 17 % v závislosti na materiálu a zemi původu.
    • Kožená obuv: Obvykle zdaněna sazbou 17 %, ačkoli na dovoz ze zemí jako Vietnam a Jižní Korea se v rámci obchodních dohod vztahují snížená cla.

3.3 Zvláštní dovozní cla

Na ochranu místních výrobců mohou Kypr a EU uvalit antidumpingová cla na některé textilní a oděvní výrobky, zejména z Číny a Indie, pokud se tyto výrobky prodávají pod tržní cenou.

4. Spotřební zboží

Kypr dováží řadu spotřebního zboží, včetně elektroniky, domácích spotřebičů a nábytku. Cla na tyto produkty jsou obecně mírná, s nižšími nebo nulovými cly na zboží ze zemí s dohodou o volném obchodu.

4.1 Elektronika a domácí spotřebiče

  • Domácí spotřebiče: Kypr dováží většinu svých domácích spotřebičů, jako jsou ledničky, pračky a klimatizace, ze zemí EU, Číny a Jižní Koreje.
    • Ledničky a mrazničky: Obvykle zdaněny sazbou 2,5 % až 5 %, ačkoli dovoz z EU a zemí s dohodou o volném obchodu je osvobozen od cla.
    • Pračky a klimatizace: Podléhají clům ve výši 5 % se sníženými sazbami pro dovoz z Jižní Koreje v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou.
  • Spotřební elektronika: Kypr dováží elektroniku, jako jsou televizory, chytré telefony a notebooky, s cly, která se liší podle země původu.
    • Televizory: Obvykle zdaněny sazbou 5 %, ačkoli dovoz z Japonska a Jižní Koreje se v rámci dohod o volném obchodu nevztahuje na nulová cla.
    • Chytré telefony a notebooky: Obecně zdaněny sazbou od nuly do 2,5 % s preferenčními sazbami pro dovoz z EU a zemí s dohodou o volném obchodu.

4.2 Nábytek a bytové zařízení

  • Nábytek: Dovážený nábytek, včetně bytového a kancelářského vybavení, podléhá clům v rozmezí od 4 % do 10 % v závislosti na materiálu a zemi původu.
    • Dřevěný nábytek: Obvykle zdaněn sazbou 5 % až 10 %, se sníženými sazbami pro dovoz z Vietnamu a Turecka v rámci obchodních dohod.
    • Plastový a kovový nábytek: Podléhá clům ve výši 4 % až 8 % na dovoz ze zemí mimo EU.
  • Bytové zařízení: Položky jako koberce, záclony a výrobky pro bytové dekorace jsou obecně zdaněny sazbou 5 % až 10 %, ačkoli na dovoz ze zemí jako Indie a Pákistán v rámci GSP se vztahují nižší cla.

4.3 Zvláštní dovozní cla

EU uplatňuje antidumpingová cla na určité kategorie nábytku a bytového zařízení ze zemí, jako je Čína, aby zabránila nekalé soutěži.

5. Energie a ropné produkty

Kypr dováží velké množství energetických produktů, zejména ropy a zemního plynu, aby uspokojil své energetické potřeby. Cla na dovoz energie jsou obecně nízká, aby podpořila energetickou bezpečnost a přechod na obnovitelné zdroje energie.

5.1 Ropné produkty

  • Ropa a benzín: Kypr dováží ropné produkty, zejména z Ruska, Blízkého východu a sousedních zemí.
    • Surová ropa: Obvykle podléhá nulovým clům v souladu s energetickou politikou EU.
    • Benzín a nafta: Obecně zdaněny sazbou 2,5 % až 4 %, s nižšími cly pro dovoz z Norska a Ruska v rámci obchodních dohod.
  • Nafta a další rafinované ropné produkty: Rafinované produkty jsou zdaněny sazbou 3 % až 5 %, ačkoli na dovoz ze sousedních zemí se vztahují snížená cla.

5.2 Zařízení pro obnovitelné zdroje energie

  • Solární panely a větrné turbíny: Kypr, stejně jako zbytek EU, podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie uplatňováním nulových cel na zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely a větrné turbíny.

6. Léčiva a zdravotnické vybavení

Kypr upřednostňuje přístup k cenově dostupné zdravotní péči, a proto jsou cla na základní léky a zdravotnické vybavení udržována na nízké nebo nulové úrovni, aby byla zajištěna jejich dostupnost pro obyvatelstvo.

6.1 Léčiva

  • Léky: Základní léky, včetně léků na záchranu života, obecně podléhají nulovým clům v rámci všeobecného celního režimu EU. Neesenciální farmaceutické výrobky mohou čelit clům ve výši 2 % až 5 %, ačkoli na dovoz ze zemí s dohodami o volném obchodu se vztahují snížená cla.

6.2 Zdravotnické prostředky

  • Zdravotnické vybavení: Zdravotnické prostředky, jako jsou diagnostické nástroje, chirurgické nástroje a nemocniční lůžka, obecně podléhají nulovým nebo nízkým clům (2 % až 5 %) v závislosti na nezbytnosti produktu a zemi původu.

7. Zvláštní dovozní cla a osvobození

7.1 Zvláštní cla pro nepreferenční země

Kypr v souladu s EU uplatňuje antidumpingová cla a vyrovnávací cla na určitý dovoz z nepreferenčních zemí. Tato cla chrání průmyslová odvětví EU před nekalými obchodními praktikami, jako je dumping nebo subvence. Například ocelové výrobky a textil ze zemí, jako je Čína a Indie, jsou často předmětem těchto opatření.

7.2 Bilaterální a multilaterální dohody

  • Dohody o volném obchodu (FTA) s EU: Jako součást EU má Kypr bezcelní přístup k většině zboží obchodovaného v rámci EU. Kypr se navíc v rámci dohod o volném obchodu s EU těší sníženým nebo nulovým clům na zboží obchodované se zeměmi, jako je JaponskoJižní KoreaKanada a Vietnam.
  • Systém všeobecných preferencí (GSP): V rámci GSP má Kypr prospěch ze snížených cel na určitý dovoz z rozvojových zemí, jako je IndiePákistán a Bangladéš.

Fakta o zemi

  • Oficiální název: Kyperská republika
  • Hlavní město: Nikósie
  • Největší města:
    • Nikósie (hlavní a největší město)
    • Limassol
    • Larnaka
  • Příjem na obyvatele: cca 28 000 USD (odhad z roku 2023)
  • Počet obyvatel: Přibližně 1,2 milionu (odhad z roku 2023)
  • Úřední jazyky: řečtina, turečtina
  • Měna: Euro (EUR)
  • Poloha: Kypr se nachází ve východním Středomoří, jižně od Turecka a západně od Sýrie.

Geografie Kypru

Kypr je ostrovní stát nacházející se ve východním Středomoří o rozloze 9 251 kilometrů čtverečních. Země je známá svou strategickou polohou, rozmanitou krajinou a bohatou historií.

  • Pobřeží: Kypr má pobřeží táhnoucí se přes 648 kilometrů a pyšní se písečnými plážemi, skalnatými břehy a oblíbenými turistickými destinacemi.
  • Hory: Centrální a jihozápadní části ostrova dominuje pohoří Troodos, jehož nejvyšším vrcholem je hora Olymp s výškou 1 952 metrů.
  • Podnebí: Kypr má středomořské podnebí, které se vyznačuje horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami.

Ekonomika Kypru

Kypr má malou, ale vysoce rozvinutou ekonomiku, která je silně závislá na službách, obchodu a cestovním ruchu. Ekonomika země se vyznačuje silným sektorem finančních služeb, rostoucím lodním průmyslem a významným zaměřením na cestovní ruch, zejména podél středomořského pobřeží.

1. Cestovní ruch

Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších odvětví kyperské ekonomiky a významně přispívá k HDP a zaměstnanosti. Bohaté kulturní dědictví ostrova, krásné pláže a teplé středomořské klima přitahují každoročně miliony turistů.

2. Námořní a lodní doprava

Kypr je jedním z předních světových námořních center s velkým registrem lodí a prosperujícím sektorem námořních služeb. Kyperský lodní průmysl významně přispívá k národnímu hospodářství a nabízí služby, jako je správa lodí a pojištění námořní dopravy.

3. Finanční služby

Sektor finančních služeb, včetně bankovnictví, pojišťovnictví a správy investic, je klíčovou součástí kyperské ekonomiky. Země se etablovala jako regionální finanční centrum, zejména pro podniky, které chtějí působit v EU a ve Středomoří.

4. Energie

Kypr zkoumá příležitosti v energetickém sektoru, zejména v oblasti ložisek zemního plynu na moři ve východním Středomoří. Rozvoj energetické infrastruktury a průzkum zásob zemního plynu mají významný potenciál pro budoucí hospodářský růst.

5. Zemědělství

Ačkoli zemědělství hraje v celkové ekonomice menší roli, pro venkovské oblasti zůstává důležité. Mezi hlavní plodiny patří bramborycitrusové plodyhrozny a olivy. Zemědělský sektor je podporován dotacemi EU v rámci společné zemědělské politiky (SZP).