Chorvatsko, které je členem Evropské unie (EU) od roku 2013, se při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii řídí společným celním sazebníkem EU (CCT). Tento společný celní režim zajišťuje, že všechny členské státy EU, včetně Chorvatska, uplatňují jednotná dovozní cla na výrobky pocházející ze zemí mimo EU. Jako člen Světové obchodní organizace (WTO) je celní politika Chorvatska v souladu s pravidly mezinárodního obchodu. Díky otevřené obchodní politice Chorvatska v rámci EU jsou výrobky z členských států EU obecně osvobozeny od cla, zatímco výrobky ze zemí mimo EU podléhají standardním clům stanoveným v celních sazebnících EU. Chorvatsko rovněž využívá preferenčních obchodních dohod s řadou zemí mimo EU, které snižují nebo ruší cla na určité zboží.
Celní sazby podle kategorie produktů v Chorvatsku
1. Zemědělské produkty
Zemědělství je v Chorvatsku důležitým odvětvím, ačkoli země se spoléhá na dovoz, aby uspokojila domácí poptávku po různých zemědělských produktech. Společná zemědělská politika (SZP) EU ovlivňuje strukturu cel pro zemědělské produkty, přičemž na produkty z EU se vztahují snížená nebo nulová cla. Dovoz ze zemí mimo EU podléhá clům v závislosti na druhu produktu a platných obchodních dohodách.
1.1 Základní zemědělské produkty
- Obiloviny a zrna: Chorvatsko dováží obiloviny, jako je pšenice, kukuřice a rýže, aby doplnilo domácí produkci.
- Pšenice: V rámci EU obvykle podléhá nulovým clům. Pro země mimo EU platí společný celní sazebník EU s cly v rozmezí od 10 % do 25 %.
- Rýže: Dovoz rýže ze zemí mimo EU čelí clům ve výši 5 % až 65 % v závislosti na odrůdě a úrovni zpracování.
- Ovoce a zelenina: Chorvatsko dováží širokou škálu ovoce a zeleniny, aby uspokojilo poptávku, zejména v mimosezóně.
- Citrusové plody (pomeranče, citrony): Cla na dovoz ze zemí mimo EU se pohybují od 5 % do 16 % v závislosti na zemi původu. Preferenční dohody se středomořskými zeměmi, jako je Maroko, tyto sazby snižují.
- Rajčata a listová zelenina: Obvykle zdaněny sazbou 8 % až 14 % se sezónními úpravami na ochranu domácích zemědělců během sklizňových období.
- Cukr a sladidla: Chorvatsko dováží cukr především jako doplněk k místní produkci. Dovoz cukru podléhá celním kvótám (TRQ), které umožňují dovoz určitého množství za snížená cla, zatímco dovoz nad rámec kvóty podléhá vyšším clům.
- Rafinovaný cukr: V rámci kvóty je dovoz zdaněn nulovými cly, zatímco dovoz nad kvótu čelí clům ve výši 50 %.
1.2 Hospodářská zvířata a mléčné výrobky
- Maso a drůbež: Chorvatsko dováží různé druhy masa a drůbeže, aby uspokojilo místní poptávku, přičemž cla závisí na druhu masa a obchodních dohodách.
- Hovězí a vepřové maso: V rámci EU nepodléhá hovězí a vepřové maso nulovým clům. Dovoz ze zemí mimo EU podléhá clům ve výši 12 % až 15 %, ačkoli pro země s obchodními dohodami, jako je Kanada (v rámci CETA), mohou platit preferenční sazby.
- Drůbež: Dovoz drůbeže ze zemí mimo EU je zdaněn sazbou 12,9 %, přičemž pro specifická množství jsou v rámci celních kvót stanovena nižší cla.
- Mléčné výrobky: Chorvatsko dováží mléčné výrobky, jako je sýr, sušené mléko a máslo, s cly strukturovanými tak, aby chránily místní producenty mléčných výrobků.
- Sušené mléko a sýr: Dovoz ze zemí mimo EU čelí clům ve výši 15 % až 20 %, ačkoli dovoz ze zemí dohody o volném obchodu, jako je Nový Zéland, může mít prospěch ze snížených cel.
1.3 Zvláštní dovozní cla
Na ochranu místního zemědělství může Chorvatsko uplatnit ochranná opatření nebo antidumpingová cla na dovoz některých zemědělských produktů. Například antidumpingová cla byla uložena na drůbeží produkty z Brazílie, aby byla chráněna drůbežáři z EU před dovozem za nespravedlivé ceny.
2. Průmyslové zboží
Chorvatský průmyslový sektor, včetně výroby, stavebnictví a výroby energie, je do značné míry závislý na dovozu průmyslového zboží. Společný společný clový daň EU se vztahuje na většinu průmyslového zboží dováženého ze zemí mimo EU, přičemž snížení cel je možné v rámci zvláštních obchodních dohod.
2.1 Stroje a zařízení
- Průmyslové stroje: Chorvatsko dováží značné množství strojů a zařízení pro svůj výrobní a stavební sektor. Většina dovážených strojů má podle předpisů EU nízká nebo nulová cla.
- Stavební stroje (rypadla, buldozery): Obvykle zdaněny sazbou 0 % až 2,5 %, s bezcelním přístupem pro členské státy EU a preferenčním zacházením pro partnery v dohodách o volném obchodu, jako je Jižní Korea.
- Výrobní zařízení: Obecně podléhá clům ve výši 0 % až 5 %, s nulovými cly na dovoz z partnerských zemí v dohodách o volném obchodu, jako je Japonsko, v rámci dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem.
- Elektrická zařízení: Elektrické stroje a zařízení jsou klíčové pro rozvoj infrastruktury Chorvatska.
- Generátory a transformátory: Dovoz ze zemí mimo EU je obvykle zdaněn sazbou 2 % až 5 %, ačkoli země s dohodou o volném obchodu často požívají nulových cel.
2.2 Motorová vozidla a doprava
Chorvatsko dováží významnou část svých motorových vozidel a automobilových dílů, zejména z Německa, Japonska a Jižní Koreje. Celní struktura pro vozidla odráží ochranu místních výrobců automobilů ze strany EU a zároveň usnadňuje obchod s klíčovými partnery.
- Osobní vozidla: Dovozní cla na automobily se liší v závislosti na typu vozidla a zemi jeho původu.
- Vozidla vyrobená v EU: Bez cla.
- Vozidla vyrobená mimo EU: Obvykle zdaněna sazbou 10 %, ačkoli dovoz z Jižní Koreje (v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou) a Japonska (v rámci dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem) je podroben sníženým nebo nulovým clům.
- Užitková vozidla: Dovoz nákladních automobilů, autobusů a dalších užitkových vozidel je zdaněn sazbou 10 %, s preferenčními cly pro země s obchodními dohodami.
- Díly a příslušenství vozidel: Díly vozidel, včetně motorů, pneumatik a baterií, jsou obecně zdaněny sazbou 4 % až 10 %, ačkoli díly z partnerských zemí s dohodami o volném obchodu, jako je Turecko, mohou být dováženy bez cla.
2.3 Zvláštní dovozní cla pro určité země
EU ukládá antidumpingová cla na určité kategorie průmyslového zboží, včetně oceli a automobilových komponentů ze zemí, jako je Čína a Indie, aby ochránila domácí průmysl před nekalou soutěží.
3. Textil a oděvy
Chorvatsko dováží velké objemy textilu a oděvů, zejména z asijských zemí, jako je Čína, Bangladéš a Vietnam. Celní struktura textilních výrobků odráží úsilí EU o ochranu domácích textilních výrobců a zároveň o zajištění přístupu spotřebitelů k cenově dostupnému oblečení.
3.1 Suroviny
- Textilní vlákna a příze: Chorvatsko dováží suroviny, jako je bavlna, vlna a syntetická vlákna, na podporu místní textilní výroby.
- Bavlna a vlna: Dovoz ze zemí mimo EU je obvykle zdaněn sazbou 4 % až 8 %, dovoz z partnerských zemí s dohodami o volném obchodu je bezcelní.
- Syntetická vlákna: Cla se pohybují od 6 % do 12 % v závislosti na druhu a původu materiálu.
3.2 Hotové oděvy a oděvy
- Oděvy a oděvy: Dovážené oděvy čelí mírným clům, přičemž preferenční zacházení se vztahuje na výrobky ze zemí s obchodními dohodami.
- Ležérní oblečení a uniformy: Obecně zdaněny sazbou 12 % až 18 %, ačkoli dovoz z Vietnamu a Bangladéše je v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU zvýhodněn sníženými cly.
- Luxusní a značkové oblečení: Na oděvy vyšší třídy se vztahují cla ve výši 18 % až 20 %, ačkoli dovoz ze zemí, jako je Jižní Korea a Japonsko, může v rámci dohod o volném obchodu využívat nulových cel.
- Obuv: Dovážená obuv je zdaněna sazbou 8 % až 17 % v závislosti na materiálu a zemi původu.
- Kožená obuv: Obvykle zdaněna sazbou 17 %, ačkoli dohody o volném obchodu tato cla snižují pro dovoz ze zemí, jako je Jižní Korea a Vietnam.
3.3 Zvláštní dovozní cla
EU uvaluje antidumpingová cla na určité kategorie textilu a obuvi ze zemí, jako je Čína a Vietnam, aby ochránila místní výrobce před nekalou konkurencí. Tato cla mohou výrazně zvýšit náklady na dovoz.
4. Spotřební zboží
Chorvatsko dováží širokou škálu spotřebního zboží, včetně elektroniky, domácích spotřebičů a nábytku, aby uspokojilo domácí poptávku. Celní sazby na toto zboží jsou obecně mírné, s nižšími nebo nulovými cly pro produkty ze zemí s dohodou o volném obchodu.
4.1 Elektronika a domácí spotřebiče
- Domácí spotřebiče: Chorvatsko dováží většinu svých velkých domácích spotřebičů, jako jsou ledničky, pračky a klimatizace, ze zemí jako Německo, Čína a Jižní Korea.
- Ledničky a mrazničky: Obvykle zdaněny sazbou 2,5 % až 5 %, ačkoli pro dovoz z EU a zemí s dohodou o volném obchodu je k dispozici bezcelní přístup.
- Pračky a klimatizace: Podléhají clům ve výši 5 %, se sníženými sazbami pro dovoz z Jižní Koreje v rámci dohody o volném obchodu.
- Spotřební elektronika: Elektronika, jako jsou televizory, chytré telefony a notebooky, je v Chorvatsku nezbytným dovozem a cla jsou obecně nízká.
- Televizory: Obvykle zdaněny sazbou 5 %, ačkoli dovoz z Japonska a Jižní Koreje se v rámci dohod o volném obchodu nevztahuje na nulová cla.
- Chytré telefony a notebooky: Obecně zdaněny sazbou 0 % až 2,5 %, zejména u dovozu z EU a zemí s dohodami o volném obchodu.
4.2 Nábytek a bytové zařízení
- Nábytek: Dovážený nábytek, včetně bytového a kancelářského nábytku, podléhá clům v rozmezí od 4 % do 10 % v závislosti na materiálu a zemi původu.
- Dřevěný nábytek: Obvykle zdaněn sazbou 5 % až 10 %, s preferenčními sazbami pro dovoz z Turecka a Vietnamu v rámci zvláštních obchodních dohod.
- Plastový a kovový nábytek: Podléhá clům ve výši 4 % až 8 % v závislosti na původu.
- Bytové zařízení: Položky jako koberce, záclony a výrobky pro bytové dekorace jsou obecně zdaněny sazbou 5 % až 10 %, s preferenčními cly pro dovoz ze zemí, jako je Indie a Pákistán, v rámci GSP.
4.3 Zvláštní dovozní cla
Chorvatsko v souladu s pokyny EU uplatňuje antidumpingová cla na určité kategorie nábytku a bytového zařízení ze zemí, jako je Čína a Vietnam, aby chránilo domácí výrobce.
5. Energie a ropné produkty
Chorvatsko dováží značné množství energetických produktů, zejména ropy a zemního plynu, aby uspokojilo své energetické potřeby. Cla na dovoz energie jsou obecně nízká, aby byla zajištěna energetická bezpečnost a zároveň se podpořil přechod na obnovitelné zdroje energie.
5.1 Ropné produkty
- Ropa a benzín: Chorvatsko dováží ropné produkty z různých zemí, včetně Ruska a zemí Blízkého východu.
- Surová ropa: Obvykle podléhá nulovým clům v souladu s politikou EU v oblasti energetické bezpečnosti.
- Benzín a nafta: Obecně zdaněny sazbou 2,5 % až 4 %, s nižšími cly pro dovoz z Norska a Ruska v rámci obchodních dohod.
- Nafta a další rafinované ropné produkty: Rafinované produkty jsou zdaněny sazbou 3 % až 5 %, ačkoli v rámci energetických dohod EU se sousedními zeměmi platí nižší cla.
5.2 Zařízení pro obnovitelné zdroje energie
- Solární panely a větrné turbíny: Na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie uplatňuje Chorvatsko nulová cla na zařízení pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární panely a větrné turbíny, v souladu s politikou EU v oblasti zelené energie.
6. Léčiva a zdravotnické vybavení
Chorvatsko upřednostňuje přístup k cenově dostupné zdravotní péči, a proto jsou cla na základní léky a zdravotnické vybavení udržována na nízké nebo nulové úrovni, aby byla zajištěna jejich dostupnost pro obyvatelstvo.
6.1 Léčiva
- Léky: Základní léky, včetně léků zachraňujících životy, obecně podléhají nulovým clům v rámci všeobecného celního režimu EU. Neesenciální farmaceutické výrobky mohou čelit clům ve výši 2 % až 5 %, ačkoli na dovoz ze zemí s dohodami o volném obchodu se vztahují snížená nebo nulová cla.
6.2 Zdravotnické prostředky
- Zdravotnické vybavení: Zdravotnické prostředky, jako jsou diagnostické nástroje, chirurgické nástroje a nemocniční lůžka, obecně podléhají nulovým nebo nízkým clům (2 % až 5 %) v závislosti na nezbytnosti produktu a zemi původu.
7. Zvláštní dovozní cla a osvobození
7.1 Zvláštní cla pro nepreferenční země
Chorvatsko se řídí uplatňováním antidumpingových a vyrovnávacích cel ze strany EU na dovoz některých produktů ze zemí mimo preferenční obchodní dohody. Tato cla jsou ukládána, aby se zabránilo prodeji produktů pod tržní hodnotou nebo s nespravedlivými subvencemi. Například ocelové výrobky a textil z Číny a Indie jsou často předmětem těchto opatření.
7.2 Bilaterální a multilaterální dohody
- Dohody o volném obchodu (FTA) s EU: Jako součást EU má Chorvatsko bezcelní přístup k většině zboží obchodovaného v rámci EU. Chorvatsko se navíc v rámci dohod o volném obchodu s EU těší sníženým nebo nulovým clům na zboží obchodované se zeměmi, jako je Japonsko, Jižní Korea, Kanada a Vietnam.
- Systém všeobecných preferencí (GSP): V rámci GSP má Chorvatsko prospěch ze snížených cel na určitý dovoz z rozvojových zemí, jako je Indie, Pákistán a Bangladéš.
Fakta o zemi
- Oficiální název: Chorvatská republika
- Hlavní město: Záhřeb
- Největší města:
- Záhřeb (hlavní a největší město)
- Rozdělit
- Rijeka
- Příjem na obyvatele: cca 16 000 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: Přibližně 4 miliony (odhad z roku 2023)
- Úřední jazyk: chorvatština
- Měna: Euro (EUR) (přijato jako oficiální měna v roce 2023, dříve chorvatská kuna)
- Poloha: Chorvatsko se nachází v jihovýchodní Evropě a hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a na západě omývá Jaderské moře.
Geografie Chorvatska
Chorvatsko je geograficky rozmanitá země, která se rozkládá od pobřežních oblastí podél Jaderského moře, přes nížiny na severu až po horské oblasti v centrální části země. Chorvatsko se rozkládá na ploše 56 594 kilometrů čtverečních s více než 1 000 ostrovy podél svého pobřeží.
- Pobřeží: Chorvatské pobřeží Jaderského moře je jedním z nejkrásnějších a nejčlenitějších pobřeží v Evropě, což z cestovního ruchu činí významný přínos pro ekonomiku.
- Hory: Centrální částí země se táhnou Dinárské Alpy s nejvyšším vrcholem Dinara.
- Řeky: Mezi hlavní řeky patří Sáva, Dráva a Dunaj, které jsou důležité pro zemědělství, dopravu a energetiku.
Ekonomika Chorvatska
Chorvatská ekonomika je rozmanitá a významně k ní přispívají odvětví, jako je cestovní ruch, výroba, zemědělství a energetika. Jako člen Evropské unie těží Chorvatsko ze silných obchodních vazeb v rámci EU a také z přístupu na jednotný trh. Od přijetí eura v roce 2023 zaznamenalo Chorvatsko větší stabilitu ve svých ekonomických transakcích.
1. Cestovní ruch
Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších odvětví chorvatské ekonomiky a představuje velkou část HDP a zaměstnanosti. Jaderské pobřeží a historická města, jako je Dubrovník a Split, přitahují každoročně miliony turistů, zejména v letních měsících.
2. Výroba
Výrobní sektor je pro chorvatskou ekonomiku zásadní, včetně odvětví stavby lodí, automobilových dílů, chemikálií a textilu. Chorvatští výrobci těží z přístupu na jednotný trh EU, což zvyšuje exportní příležitosti.
3. Zemědělství
Zemědělství je důležitým odvětvím, zejména ve venkovských oblastech, s hlavními plodinami, včetně pšenice, kukuřice, cukrové řepy a vína. Zemědělský sektor země je podporován dotacemi EU a investicemi v rámci společné zemědělské politiky (SZP).
4. Energie
Energetický sektor je oblastí růstu, přičemž Chorvatsko se zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, jako je větrná a solární energie. Země také dováží zemní plyn a ropu, aby uspokojila domácí poptávku, a zároveň postupně přechází na čistší zdroje energie.