Brazílie, největší země Jižní Ameriky, má jednu z nejrozmanitějších a nejsložitějších ekonomik na světě. I když je významným vývozcem komodit, jako jsou zemědělské produkty, ropa a minerály, dováží také širokou škálu zboží, aby uspokojila poptávku svého rostoucího spotřebitelského trhu a průmyslového sektoru. Brazilský systém celních sazeb je navržen tak, aby reguloval tok dováženého zboží, chránil místní průmysl a podporoval hospodářský růst. Celní sazby v Brazílii se výrazně liší v závislosti na typu produktu, jeho klasifikaci a zemi původu. Brazílie je navíc členem Jižního společného trhu (MERCOSUR), regionálního obchodního bloku, který umožňuje preferenční cla mezi členskými zeměmi.
Celní kategorie pro dovážené produkty
Brazílie klasifikuje dovážené produkty do různých kategorií, z nichž každá má specifické celní sazby. Brazilský celní sazebník se řídí společnou nomenklaturou Mercosur (NCM), která je založena na harmonizovaném systému (HS). Níže je uveden podrobný přehled hlavních kategorií zboží a příslušných celních sazeb uplatňovaných při jeho dovozu do Brazílie.
1. Zemědělské produkty
Brazílie je světovou zemědělskou velmocí, ale stále dováží řadu zemědělských produktů, aby uspokojila domácí poptávku, zejména produkty, které se lokálně široce nevyrábějí. Celní sazby na zemědělské produkty jsou navrženy tak, aby chránily místní zemědělce a zároveň zajistily dostupnost základního zboží.
1.1 Celní sazby pro hlavní zemědělské produkty
- Ovoce a zelenina:
- Čerstvé ovoce (např. jablka, hrušky, hrozny): 10 %–14 %
- Zelenina (např. cibule, mrkev, rajčata): 10 %–16 %
- Mražené ovoce a zelenina: 14 %
- Sušené ovoce: 10 %–12 %
- Obiloviny a obiloviny:
- Pšenice: 10 %
- Rýže: 10 %–12 %
- Kukuřice: 10 %
- Ječmen: 10 %
- Maso a drůbež:
- Hovězí maso: 10 %
- Vepřové maso: 10 %–16 %
- Drůbež (kuře, krůta): 10 %–16 %
- Zpracované maso (klobásy, slanina): 18 %
- Mléčné výrobky:
- Mléko: 14 %
- Sýr: 16 %
- Máslo: 14 %
- Jedlé oleje:
- Slunečnicový olej: 10 %–12 %
- Palmový olej: 12 %
- Olivový olej: 10 %
- Ostatní zemědělské produkty:
- Cukr: 16 %
- Káva a čaj: 10 %–12 %
1.2 Zvláštní dovozní cla pro zemědělské produkty
- Členské státy MERCOSUR: Brazílie je součástí Jižního společného trhu (MERCOSUR), který zahrnuje Argentinu, Paraguay a Uruguay. Zemědělské produkty dovážené z jiných zemí MERCOSUR obvykle využívají snížených cel nebo jsou osvobozeny od cel. Například obiloviny, maso a mléčné výrobky z těchto zemí často vstupují do Brazílie bez dalších cel.
- Země mimo MERCOSUR: Na dovoz zemědělských produktů ze zemí mimo MERCOSUR, jako jsou Spojené státy, Čína nebo Evropská unie, se vztahují standardní celní sazby. V některých případech mohou být uplatňována vyšší cla na ochranu brazilské domácí zemědělské produkce, zejména u citlivých produktů, jako je maso a mléčné výrobky.
2. Průmyslové zboží
Brazilský průmyslový sektor se spoléhá na dovoz strojů, zařízení a surovin, které podporují jeho výrobní, stavebnictví a energetický průmysl. Vláda stanovuje mírná až vysoká cla na průmyslové zboží, aby podpořila domácí produkci a zároveň zajistila přístup k nezbytnému dovozu.
2.1 Stroje a zařízení
- Těžké stroje (např. jeřáby, buldozery, bagry): 14 %–16 %
- Průmyslové vybavení:
- Výrobní stroje (např. textilní stroje, zařízení na zpracování potravin): 10 %–14 %
- Stavební stroje: 12 %–16 %
- Energetická zařízení (generátory, turbíny): 12 %–14 %
- Elektrické vybavení:
- Elektromotory: 14 %–16 %
- Transformátory: 12 %–14 %
- Kabely a elektroinstalace: 10 %–14 %
2.2 Automobily a autodíly
Brazílie dováží značné množství vozidel a autodílů, aby uspokojila domácí poptávku. Celní sazby uplatňované na automobily a autodíly jsou navrženy tak, aby vyvážily ochranu místního průmyslu a zároveň poskytovaly přístup k nezbytným produktům.
- Osobní vozidla:
- Nová vozidla: 35 % (maximální clo povolené Světovou obchodní organizací pro automobily)
- Ojetá vozidla: Dovoz ojetých vozidel je obecně zakázán, s výjimkou klasických nebo historických vozů, které čelí vysokým clům.
- Užitková vozidla:
- Nákladní automobily a autobusy: 16 %–18 %
- Autodíly:
- Motory a převodové komponenty: 18 %
- Pneumatiky a brzdové systémy: 16 %–18 %
- Elektronika vozidel (např. osvětlení, audiosystémy): 14 %–16 %
2.3 Zvláštní dovozní cla pro průmyslové zboží
- Výjimky pro MERCOSUR: Průmyslové zboží dovážené z členských států MERCOSURu využívá snížených celních sazeb nebo úplného osvobození. Například stroje a komponenty vozidel z Argentiny a Uruguaye často čelí nižším celním sazbám, což zvyšuje konkurenceschopnost regionálního obchodu v rámci MERCOSURu.
- Země mimo MERCOSUR: Dovoz průmyslového zboží ze zemí mimo MERCOSUR, včetně Číny, Japonska, Spojených států a Evropské unie, podléhá standardním clům. Brazílie však s některými zeměmi vyjednala obchodní dohody o snížení cel na specifické průmyslové výrobky.
3. Spotřební elektronika a spotřebiče
Brazílie dováží většinu spotřební elektroniky a domácích spotřebičů ze zemí, jako je Čína, Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy. Cla na tyto produkty jsou obecně vysoká, aby chránila domácí odvětví výroby elektroniky.
3.1 Spotřební elektronika
- Chytré telefony: 12 %–16 %
- Notebooky a tablety: 16 %–18 %
- Televizory: 16 %–20 %
- Audio zařízení (reproduktory, ozvučovací systémy): 18 %–20 %
- Fotoaparáty a fotografické vybavení: 16 %–18 %
3.2 Domácí spotřebiče
- Ledničky: 16 %–18 %
- Pračky: 18 %–20 %
- Mikrovlnné trouby: 16 %–18 %
- Klimatizace: 16 %–20 %
- Myčky nádobí: 16 %–18 %
3.3 Zvláštní dovozní cla pro elektroniku a spotřebiče
- Preference MERCOSUR: Spotřební elektronika a spotřebiče dovážené z členských států MERCOSUR využívají snížená cla. Například televizory a ledničky vyrobené v Argentině nebo Uruguayi mohou do Brazílie vstupovat s nižšími cly, což podporuje regionální obchod se spotřebním zbožím.
- Dovoz z Asie a USA: Většina spotřební elektroniky a domácích spotřebičů dovážených z asijských zemí, jako je Čína, Jižní Korea a Japonsko, nebo ze Spojených států, čelí standardním celním sazbám. Brazílie však má s některými zeměmi obchodní dohody, které snižují cla na určité produkty.
4. Textil, oděvy a obuv
Brazílie má významný textilní a oděvní průmysl, ale dováží širokou škálu produktů, aby uspokojila domácí poptávku, zejména pokud jde o luxusní módu a speciální textilie. Cla v tomto odvětví jsou obecně vysoká, aby chránila místní výrobce před mezinárodní konkurencí.
4.1 Oblečení a oděvy
- Standardní oblečení (např. trička, džíny, obleky): 35 %
- Luxusní a designové značky: 35 %–40 %
- Sportovní oblečení a atletické oděvy: 30 %–35 %
4.2 Obuv
- Standardní obuv: 35 %
- Luxusní obuv: 35 %–40 %
- Sportovní obuv a obuv: 30 %–35 %
4.3 Surové textilie a tkaniny
- Bavlna: 8 %–10 %
- Vlna: 8 %–10 %
- Syntetická vlákna: 10 %–14 %
4.4 Zvláštní dovozní cla pro textil
- Obchod s MERCOSURem: Textil, oděvy a obuv dovážené z jiných zemí MERCOSURu využívají snížená cla. Například bavlněné tkaniny nebo oděvy z Argentiny nebo Paraguaye mohou čelit nižším clům než ty z nečlenských zemí, což podporuje regionální výrobu a obchod.
- Luxusní dovoz z Evropy: Nejvyšším clům, obvykle ve výši 35–40 %, čelí luxusní móda, oblečení a značková obuv dovážená z evropských zemí, jako je Itálie nebo Francie. Tato vyšší cla mají chránit brazilský domácí textilní a módní průmysl a zároveň umožnit přístup k luxusnímu zboží.
5. Léčiva a zdravotnické vybavení
Brazílie dováží značnou část svých léčiv a zdravotnického vybavení na podporu svého systému zdravotní péče. Na tyto produkty se obvykle vztahují nižší cla, aby byl zajištěn přístup k základním lékům a vybavení.
5.1 Farmaceutické výrobky
- Léky (generické a značkové): 0 %–14 % (v závislosti na typu léku)
- Vakcíny: 0 % (výjimka na podporu iniciativ v oblasti veřejného zdraví)
- Doplňky stravy a vitamíny: 10 %–14 %
5.2 Lékařské vybavení
- Diagnostické vybavení (např. rentgenové přístroje, přístroje pro magnetickou rezonanci): 0 %–14 %
- Chirurgické nástroje: 14 %
- Nemocniční lůžka a monitorovací zařízení: 10 %–14 %
5.3 Zvláštní dovozní cla pro zdravotnické výrobky
- Dovoz zdravotnických prostředků z MERCOSUR: Léčiva a zdravotnické vybavení dovážené z členských států MERCOSUR jsou často bez cel, což podporuje přístup k cenově dostupným zdravotnickým produktům v regionu.
- Země mimo MERCOSUR: Dovoz léčiv a zdravotnického vybavení ze zemí mimo MERCOSUR, včetně Spojených států, Německa a Číny, je obecně podroben standardním clům, ale v rámci některých obchodních dohod podléhá preferenčním sazbám.
6. Alkohol, tabák a luxusní zboží
Brazílie uvaluje vysoká cla na alkohol, tabák a luxusní zboží, aby regulovala spotřebu a generovala příjmy. Kromě cel podléhají tyto produkty spotřebním daním a dalším poplatkům.
6.1 Alkoholické nápoje
- Pivo: 20 %–25 %
- Víno: 18 %–20 %
- Lihoviny (whisky, vodka, rum): 30 %–35 %
- Nealkoholické nápoje: 10 %–16 %
6.2 Tabákové výrobky
- Cigarety: 30 %–35 %
- Doutníky: 35 %
- Ostatní tabákové výrobky (např. dýmkový tabák): 35 %
6.3 Luxusní zboží
- Hodinky a šperky: 35 %–40 %
- Designové kabelky a doplňky: 35 %–40 %
- Špičková elektronika: 30 %–35 %
6.4 Zvláštní dovozní cla na luxusní zboží
- Dovoz z Evropy: Luxusní zboží, včetně luxusních hodinek, šperků a značkových kabelek dovážených z Evropy, zejména z Itálie a Francie, čelí vysokým clům ve výši 35–40 %. Tato cla jsou navržena tak, aby regulovala spotřebu luxusního zboží a zároveň generovala vládní příjmy.
- Spotřební daně: Kromě cel Brazílie uplatňuje spotřební daně na alkohol, tabák a některé luxusní zboží, aby dále kontrolovala jejich spotřebu a zvýšila příjmy pro veřejné služby.
Fakta o Brazílii
- Oficiální název: Brazilská federativní republika
- Hlavní město: Brasília
- Tři největší města:
- São Paulo
- Rio de Janeiro
- Brasília
- Příjem na obyvatele: cca 7 000 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: Přibližně 216 milionů (odhad z roku 2023)
- Úřední jazyk: portugalština
- Měna: brazilský real (BRL)
- Poloha: Brazílie se nachází v Jižní Americe a sousedí s Argentinou, Paraguayem, Uruguayem, Bolívií, Peru, Kolumbií, Venezuelou, Guyanou, Surinamem a Francouzskou Guyanou. Je to největší země v Jižní Americe a pátá největší na světě co do rozlohy.
Geografie Brazílie
Brazílie je geograficky rozmanitá země s rozlehlými deštnými pralesy, horami, řekami a pobřežními nížinami. Její topografie se liší od Amazonské pánve na severu až po Brazilskou vysočinu v centrálních a jihovýchodních oblastech. Rozsáhlé brazilské pobřeží se táhne podél Atlantského oceánu a poskytuje přístup k četným přístavům a plážím, které podporují prosperující turistický ruch.
- Amazonský deštný prales: Amazonský deštný prales, který se nachází v severní Brazílii, je největším tropickým deštným pralesem na světě a pokrývá více než 60 % země. Region je domovem bohaté biodiverzity a hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.
- Brazilská vysočina: Brazilská vysočina pokrývá jižní a střední oblasti země s nadmořskou výškou od 500 do 3 000 metrů. Tato oblast se vyznačuje zvlněnými kopci, horami a náhorními plošinami.
- Hlavní řeky: Řeka Amazonka, druhá nejdelší řeka na světě, protéká severní Brazílií, zatímco řeka São Francisco je důležitou vodní cestou pro zemědělství a výrobu energie na severovýchodě.
- Podnebí: Podnebí Brazílie se kvůli její rozloze značně liší. Severní oblast Amazonie má podnebí tropického deštného pralesa, zatímco centrální a jižní oblasti mají spíše mírné a tropické podnebí. Pobřežní oblasti těží z tropického oceánského klimatu, což je činí ideálními pro cestovní ruch.
Ekonomika Brazílie a hlavní průmyslová odvětví
Brazilská ekonomika je největší v Latinské Americe a jednou z nejrozmanitějších na světě. Země má dobře rozvinutý zemědělský sektor, silnou průmyslovou základnu a rostoucí sektor služeb. Brazílie však čelí výzvám, jako je nerovnost příjmů a politická nestabilita, které ovlivňují její celkový hospodářský rozvoj.
1. Zemědělství
- Brazílie je jedním z předních světových zemědělských producentů a vývozců, zejména sójových bobů, cukrové třtiny, kávy a hovězího masa. Zemědělský sektor významně přispívá k ekonomice země, zaměstnává miliony lidí a generuje značné příjmy z exportu.
- Export: Sójové boby, káva, hovězí maso, cukr a drůbež patří mezi nejvýznamnější brazilské zemědělské exportní produkty. Země zásobuje významnou část světových potravinových potřeb, zejména Čínu a Evropskou unii.
2. Těžba a přírodní zdroje
- Brazílie je bohatá na přírodní zdroje, včetně železné rudy, zlata a bauxitu. Těžební sektor hraje v brazilské ekonomice klíčovou roli, protože poskytuje suroviny pro domácí průmysl a generuje příjmy z exportu. Brazílie je druhým největším producentem železné rudy na světě a těžba je významným průmyslovým odvětvím ve státech jako Minas Gerais a Pará.
- Vývoz: Železná ruda, zlato a další minerály jsou klíčovými vývozními artikly, zejména do Číny, která je největším obchodním partnerem Brazílie.
3. Výroba
- Brazílie má rozsáhlý a diverzifikovaný výrobní sektor, který vyrábí automobily, stroje, elektroniku, chemikálie a textil. Výrobní základna země je soustředěna v jižních a jihovýchodních regionech, zejména v São Paulu, Rio de Janeiru a Minas Gerais.
- Klíčová odvětví: Automobilový průmysl je jedním z největších v Brazílii a v zemi provozují továrny velké mezinárodní automobilky. Mezi další důležitá odvětví patří chemický, textilní a elektronický průmysl.
4. Energie
- Brazílie je světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména ve vodní energii a výrobě etanolu. Země vyrábí více než 60 % své elektřiny z vodních elektráren a je významným producentem biopaliv, zejména etanolu vyrobeného z cukrové třtiny.
- Ropa a plyn: Brazílie je také významným producentem ropy s obrovskými zásobami ropy na moři, zejména v předsolných vrstvách Atlantského oceánu. Státní ropná společnost Petrobras hraje klíčovou roli v rozvoji a vývozu brazilských ropných a plynových zdrojů.
5. Služby a cestovní ruch
- Sektor služeb je největší složkou brazilské ekonomiky a přispívá k HDP více než 60 %. Mezi hlavní odvětví služeb patří finance, maloobchod a telekomunikace. Cestovní ruch je také důležitým odvětvím, přičemž miliony návštěvníků přijíždějí do Brazílie kvůli jejím plážím, amazonskému deštnému pralesu a pulzujícím městům, jako je Rio de Janeiro a Salvador.
- Cestovní ruch: Brazílie je známá svými přírodními krásami, kulturními atrakcemi a světoznámými událostmi, jako je karneval. Cestovní ruch významně přispívá k zaměstnanosti a devizovým příjmům.