Bhútán, vnitrozemská země ležící ve východním Himálaji, uplatňuje dobře definovaný celní režim, jehož cílem je regulovat dovoz, chránit místní průmysl a přispívat k tvorbě národních příjmů. Vzhledem k tomu, že Bhútán je vysoce závislý na dovozu různých produktů, od spotřebního zboží až po průmyslové stroje, hraje jeho celní systém klíčovou roli při vyvažování potřeby nezbytného dovozu s ochranou začínajících domácích průmyslových odvětví. Celní politika Bhútánu se řídí Bhútánským obchodním klasifikačním a celním sazebníkem (BTC) a země má zvláštní obchodní vztahy, zejména s Indií, které významně ovlivňují její celní sazby.
Celní sazby podle kategorie produktů v Bhútánu
1. Zemědělské produkty
Zemědělství je v Bhútánu klíčovým odvětvím a zaměstnává velkou část populace. Země však zůstává u mnoha potravin závislá na dovozu kvůli omezené zemědělské produktivitě a proměnlivým klimatickým podmínkám. Bhútánské celní sazby na zemědělské produkty jsou navrženy tak, aby chránily místní zemědělce a zároveň zajistily přístup k cenově dostupnému dovozu potravin.
1.1 Základní zemědělské produkty
- Obiloviny a zrna: Bhútán dováží značné množství obilovin, jako je rýže, pšenice a kukuřice, s cly, která se liší s cílem podpořit domácí produkci a zároveň zajistit potravinovou bezpečnost.
- Rýže: Bhútán obvykle dováží rýži z Indie v rámci režimu nulových cel, a to díky dohodě o volném obchodu (FTA) mezi Bhútánem a Indií.
- Pšenice a kukuřice: Dovoz z neindických zdrojů podléhá clům ve výši 10 % až 20 %.
- Ovoce a zelenina: Bhútán dováží mnoho ovoce a zeleniny, aby uspokojil domácí poptávku, zejména v mimosezóně. Celní sazby jsou obecně mírné.
- Citrusové plody (pomeranče, citrony): Obvykle podléhají clům ve výši 10 % až 15 %.
- Cibule, brambory a rajčata: Běžně dovážená zelenina, na kterou se vztahují cla v rozmezí od 5 % do 15 %, přičemž základní zboží je clo nižší.
1.2 Hospodářská zvířata a mléčné výrobky
- Maso a drůbež: Dovoz masa, zejména drůbeže a hovězího masa, podléhá mírným clům zaměřeným na podporu místního chovu hospodářských zvířat.
- Drůbež: Obecně zdaněna sazbou 10 % až 20 % v závislosti na zdroji.
- Hovězí a vepřové maso: Podléhá clům ve výši 15 % až 25 % s možností snížení na základě zvláštních dohod.
- Mléčné výrobky: Bhútán dováží mléčné výrobky, jako je sušené mléko, máslo a sýr, aby doplnil domácí produkci.
- Sušené mléko: Obecně zdaněno sazbou 5 % až 10 %.
- Sýr a máslo: Cla se pohybují od 15 % do 20 %.
1.3 Zvláštní dovozní cla
Bhútán má s Indií zvláštní obchodní vztahy s nulovými cly na většinu zemědělských produktů dovážených z Indie v rámci dohody o volném obchodu mezi Bhútánem a Indií. Dovoz z jiných zemí, zejména mimo jižní Asii, podléhá Bhútánské obchodní klasifikaci a celnímu sazebníku (BTC), přičemž vyšší cla se obvykle uplatňují na ochranu domácího zemědělství.
2. Průmyslové zboží
Bhútán se nachází v raných fázích průmyslového rozvoje, a proto dováží širokou škálu průmyslového zboží, včetně strojů, zařízení a stavebních materiálů. Cla na průmyslové výrobky jsou strukturována tak, aby podporovala růst místního průmyslu a rozvoj infrastruktury.
2.1 Stroje a zařízení
- Průmyslové stroje: Cla na průmyslové stroje jsou obecně nízká, aby podpořila hospodářský rozvoj, zejména v odvětvích, jako je vodní energie, výroba a stavebnictví.
- Stavební stroje (rypadla, buldozery): Cla se obvykle pohybují od 5 % do 10 %.
- Výrobní zařízení: Obecně podléhá clům ve výši 5 % až 15 %.
- Elektrická zařízení: Elektrické stroje a zařízení nezbytné pro průmyslový růst Bhútánu jsou zdaněny nižšími sazbami, aby se podpořily investice.
- Elektrické transformátory a generátory: Obvykle zdaněny sazbou 5 % až 10 %.
- Průmyslová elektrická zařízení: Podléhá clům ve výši 5 % až 15 % v závislosti na typu a zdroji.
2.2 Motorová vozidla a doprava
Bhútán dováží většinu svých vozidel, a to jak pro osobní, tak i komerční účely. Vláda uvaluje vysoká cla na vozidla, zejména luxusní, aby omezila znečištění a snížila dopravní zácpy, a zároveň udržuje nižší cla na základní dopravní prostředky.
- Osobní vozidla: Cla na automobily se liší v závislosti na objemu a typu motoru.
- Malé osobní automobily (do 1 500 cm3): Obvykle zdaněny sazbou 30 % až 50 %.
- Luxusní auta a SUV: Čelí výrazně vyšším clům, často v rozmezí od 70 % do 100 %.
- Užitková vozidla: Nákladní automobily a autobusy, které jsou nezbytné pro obchodní a dopravní infrastrukturu Bhútánu, podléhají clům ve výši 25 % až 50 % v závislosti na velikosti a použití vozidla.
- Díly a příslušenství vozidel: Cla na náhradní díly a součásti, jako jsou motory, pneumatiky a baterie, se obvykle pohybují od 10 % do 20 %, přičemž nižší sazby jsou u dílů používaných v nezbytných průmyslových odvětvích.
2.3 Zvláštní dovozní cla pro určité země
Bhútánská celní struktura pro průmyslové zboží je silně ovlivněna obchodními dohodami s Indií. Většina průmyslového zboží dováženého z Indie se v rámci dohody o volném obchodu mezi Bhútánem a Indií těší bezcelnímu přístupu nebo výrazně sníženým clům. Dovoz z jiných zemí, jako je Čína a Japonsko, čelí vyšším clům v rámci Bhútánské obchodní klasifikace a celního sazebníku (BTC).
3. Textil a oděvy
Bhútán dováží širokou škálu textilií a oděvů, zejména ze sousedních zemí, jako je Indie a Bangladéš, aby uspokojil domácí poptávku. Cla na tyto produkty mají chránit místní oděvní výrobu a zároveň zajistit cenově dostupný přístup k oblečení.
3.1 Suroviny
- Textilní suroviny: Bhútán dováží bavlnu, vlnu a syntetická vlákna s relativně nízkými cly na podporu místního krejčovství a oděvní výroby.
- Bavlna a vlna: Podléhají clům ve výši 5 % až 10 %.
- Syntetická vlákna: Obvykle zdaněna sazbou 10 % až 15 %.
3.2 Hotové oděvy a oděvy
- Oděvy a oděvy: Dovážené hotové oděvy čelí mírným clům, přičemž na luxusní a neesenciální oblečení se vztahují vyšší sazby, aby se chránily místní podniky.
- Ležérní oblečení: Obecně zdaněno sazbou 15 % až 25 %.
- Luxusní a značkové oblečení: Cla mohou dosáhnout až 30 % až 40 %.
- Obuv: Dovoz obuvi je obvykle zdaněn sazbou 20 % až 30 % v závislosti na materiálu a typu boty.
3.3 Zvláštní dovozní cla
Úzké obchodní vztahy Bhútánu s Indií umožňují bezcelní dovoz textilu a oděvů od indických dodavatelů v souladu s podmínkami dohody o volném obchodu mezi Bhútánem a Indií. Dovoz z jiných zemí, zejména mimo jižní Asii, podléhá standardnímu celnímu sazebníku, jehož sazby jsou stanoveny na ochranu místních výrobců oděvů.
4. Spotřební zboží
Spotřební zboží tvoří podstatnou část bhútánského dovozu vzhledem k omezené místní výrobní kapacitě. Celní sazby na toto zboží jsou navrženy tak, aby regulovaly trh a chránily místní výrobce a zároveň zachovaly přístup k základním položkám.
4.1 Elektronika a domácí spotřebiče
- Domácí spotřebiče: Velké domácí spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky a klimatizace, čelí středním až vysokým clům.
- Ledničky a mrazničky: Obvykle zdaněny sazbou 25 % až 30 %.
- Pračky a klimatizace: Podléhají clům v rozmezí od 20 % do 35 %.
- Spotřební elektronika: Elektronika, jako jsou televizory, chytré telefony a notebooky, obecně čelí clům ve výši 10 % až 20 %, přičemž vyšší sazby se uplatňují na luxusní elektroniku.
- Televizory: Obvykle zdaněny sazbou 20 %.
- Chytré telefony a notebooky: Podléhají clům ve výši 15 % až 20 %.
4.2 Nábytek a bytové zařízení
- Nábytek: Dovážený nábytek, včetně bytového a kancelářského vybavení, podléhá clům v rozmezí od 15 % do 30 % v závislosti na materiálu a designu.
- Dřevěný nábytek: Obvykle zdaněn sazbou 20 % až 25 %.
- Plastový a kovový nábytek: Podléhá clům ve výši 15 % až 20 %.
- Bytové zařízení: Předměty jako koberce, záclony a bytové dekorace jsou obvykle zdaněny sazbou 15 % až 25 %.
4.3 Zvláštní dovozní cla
Spotřební zboží dovážené z Indie se obecně těší bezcelnímu přístupu nebo sníženým clům díky dohodě o volném obchodu mezi Bhútánem a Indií. Zboží z jiných zemí podléhá standardním clům uvedeným v Bhútánské obchodní klasifikaci a celním sazebníku (BTC).
5. Energie a ropné produkty
Bhútán dováží většinu svých energetických potřeb, zejména ropné produkty, protože jeho domácí energetický sektor je z velké části zaměřen na vodní energii. Vláda uplatňuje cla na dovoz energie, aby řídila náklady a dodávky a zároveň podporovala rozvoj obnovitelných zdrojů energie.
5.1 Ropné produkty
- Ropa a benzín: Cla na ropu a benzín jsou udržována na nízké úrovni, aby byly zajištěny dostupné ceny paliv pro spotřebitele a podniky. Cla se obvykle pohybují v rozmezí od 5 % do 10 %.
- Nafta a další rafinované ropné produkty: Rafinované ropné produkty jsou zdaněny sazbami v rozmezí od 10 % do 15 % v závislosti na tržních podmínkách.
5.2 Zařízení pro obnovitelné zdroje energie
- Solární panely a větrné turbíny: Na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie zavádí Bhútán nulová nebo nízká cla na zařízení pro obnovitelné zdroje energie, jako jsou solární panely a větrné turbíny.
6. Léčiva a zdravotnické vybavení
Bhútánská vláda klade důraz na přístup ke zdravotní péči, a proto jsou cla na základní léky a zdravotnické vybavení udržována na nízké nebo nulové úrovni, aby byla zajištěna jejich dostupnost a cenová dostupnost.
6.1 Léčiva
- Léky: Základní léky obvykle podléhají nulovým clům, zatímco neesenciální léčiva mohou čelit clům ve výši 5 % až 10 %.
6.2 Zdravotnické prostředky
- Zdravotnické vybavení: Dovážené zdravotnické prostředky, včetně diagnostických nástrojů a nemocničního vybavení, obvykle podléhají nulovým nebo nízkým clům (5 % až 10 %), s výjimkami pro kritické položky.
7. Zvláštní dovozní cla a osvobození
Celní politika Bhútánu zahrnuje několik zvláštních dovozních cel a výjimek určených k podpoře regionálního obchodu a ochraně specifických odvětví.
7.1 Zvláštní povinnosti pro neindické země
Zatímco většina dovozu z Indie se v rámci dohody o volném obchodu mezi Bhútánem a Indií těší bezcelnímu nebo sníženému celnímu režimu, dovoz z jiných zemí podléhá standardnímu bhútánskému obchodnímu zařazení a celnímu sazebníku (BTC). Produkty z ne-jihoasijských zemí, jako je Čína a Japonsko, podléhají v některých odvětvích vyšším clům.
7.2 Bilaterální a multilaterální dohody
- Dohoda o volném obchodu mezi Bhútánem a Indií: Úzké obchodní vztahy Bhútánu s Indií umožňují bezcelní nebo snížený dovoz většiny produktů z Indie.
- Jihoasijská zóna volného obchodu (SAFTA): Jako člen SAFTA má Bhútán preferenční cla na určité zboží dovážené z jiných jihoasijských zemí, jako je Nepál, Bangladéš a Srí Lanka.
- Světová obchodní organizace (WTO): Jako nejméně rozvinutá země má Bhútán preferenční přístup na mnoho mezinárodních trhů s nižšími cly na svůj vývoz, zejména do zemí, jako je Evropská unie a Japonsko.
Fakta o zemi
- Oficiální název: Bhútánské království
- Hlavní město: Thimphu
- Největší města:
- Thimphu (hlavní a největší město)
- Phuntsholing
- Paro
- Příjem na obyvatele: cca 3 400 USD (odhad z roku 2023)
- Počet obyvatel: cca 780 000 (odhad z roku 2023)
- Úřední jazyk: Dzongkha
- Měna: bhútánská ngultrum (BTN), přičemž se používá také indická rupie (INR).
- Poloha: Bhútán se nachází ve východním Himálaji, na jihu hraničí s Indií a na severu s Čínou.
Geografie Bhútánu
Bhútán, malá vnitrozemská země, se rozkládá na ploše 38 394 kilometrů čtverečních. Země je známá svým hornatým terénem, přičemž severní části dominuje Himálajské pohoří, zatímco v centrální a jižní části se rozprostírají bujná údolí a lesy.
- Hory: Severní hranici Bhútánu tvoří Velký Himálaj s vrcholy, jako je Gangkhar Puensum (7 570 metrů), nejvyšší nezdolaná hora světa.
- Řeky: Mezi hlavní řeky Bhútánu patří Wang Chhu, Punatsangchhu a Mo Chhu, které hrají klíčovou roli ve výrobě vodní energie v zemi.
- Podnebí: Podnebí se výrazně liší v závislosti na nadmořské výšce, od subtropického na jihu přes mírné v centrálních údolích až po alpské v severní vysočině.
Ekonomika Bhútánu
Bhútán má malou, ale rychle rostoucí ekonomiku, která je poháněna především exportem vodní energie, zemědělstvím a cestovním ruchem. Země je známá svou jedinečnou rozvojovou filozofií hrubého národního štěstí (HNS), která klade důraz na udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí.
1. Vodní energie
Vodní energie je největším ekonomickým sektorem Bhútánu a představuje 40 % vládních příjmů a exportních příjmů. Země vyváží přebytečnou elektřinu do Indie a projekty vodní energie jsou klíčové pro dlouhodobé rozvojové cíle Bhútánu.
2. Zemědělství
Zemědělství zaměstnává přes 50 % obyvatel Bhútánu, přičemž hlavními plodinami jsou rýže, kukuřice, brambory a ovoce. Toto odvětví však čelí problémům kvůli hornatému terénu a omezené orné půdě.
3. Cestovní ruch
Bhútánský turistický průmysl je významným zdrojem příjmů a politika cestovního ruchu s nízkým dopadem na životní prostředí přitahuje mezinárodní návštěvníky do nedotčeného prostředí, buddhistických klášterů a pulzující kultury.
4. Domácký a drobný průmysl
Bhútán rozvíjí sektor domácího a malého průmyslu (CSI), který se zaměřuje na řemesla, textil a zemědělský průmysl. Vláda poskytuje pobídky na podporu podnikání a místní produkce.