Dovozní cla Beninu

Benin, který se nachází v západní Africe, provozuje strukturovaný systém celních sazeb, který reguluje dovoz, chrání místní průmysl a generuje vládní příjmy. Benin je členem Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) a Západoafrické hospodářské a měnové unie (WAEMU) a jeho cla jsou do značné míry ovlivněna regionálními obchodními dohodami, které usilují o harmonizaci cla mezi členskými státy. Celní politika Beninu si klade za cíl podpořit růst jeho nově vznikajících průmyslových odvětví a zároveň zachovat přístup k základnímu zboží prostřednictvím mezinárodního obchodu. Cla se uplatňují na základě kategorií produktů a v závislosti na zemi původu se mohou uplatňovat zvláštní cla, přičemž určitým obchodním partnerům je poskytováno preferenční zacházení.

Dovozní cla Beninu


Celní sazby podle kategorie produktů v Beninu

1. Zemědělské produkty

Zemědělství hraje v beninské ekonomice ústřední roli a zaměstnává významnou část populace. Aby Benin chránil místní zemědělce a zároveň zajistil potravinovou bezpečnost, uplatňuje strukturovaný celní systém na dovoz zemědělských produktů, který podporuje jak domácí produkci, tak i cenovou dostupnost klíčových potravin.

1.1 Základní zemědělské produkty

  • Obiloviny a zrna: Benin dováží značné množství pšenice, kukuřice a rýže, aby doplnil místní produkci. Cla na tyto produkty se liší v závislosti na poptávce a dostupnosti.
    • Pšenice: Obecně podléhá 10% clu s dodatečnou daní z přidané hodnoty (DPH) ve výši 18 %.
    • Kukuřice a rýže: Obvykle čelí clům ve výši 5 % až 10 %, aby se vyvážila místní produkce a dovoz.
  • Ovoce a zelenina: Benin dováží širokou škálu ovoce a zeleniny. Dovozní cla jsou navržena tak, aby chránila místní zemědělce a zároveň zajistila dostatečné zásoby potravin.
    • Banány, pomeranče a mango: Cla se obvykle pohybují od 10 % do 20 %.
    • Rajčata a cibule: Obvykle zdaněny sazbou 5 % až 15 %.
  • Cukr a sladidla: Benin dováží podstatnou část své potřeby cukru a cukrové výrobky jsou obecně zdaněny sazbou 10 % až 20 %.

1.2 Hospodářská zvířata a mléčné výrobky

  • Maso a drůbež: Dovoz masa čelí mírným clům na ochranu místních chovatelů hospodářských zvířat.
    • Hovězí a vepřové maso: Obvykle zdaněno sazbou 20 %.
    • Drůbež (kuře, krůta): Obecně podléhá clům ve výši 15 % až 20 %.
  • Ryby a mořské plody: Ryby a mořské plody jsou v Beninu důležitým zdrojem bílkovin a cla jsou navržena tak, aby vyvažovala podporu místního rybářského průmyslu a uspokojování spotřebitelské poptávky.
    • Čerstvé ryby: Obvykle podléhají 10% clu.
    • Mražené ryby: Čelí clům ve výši 10 % až 15 %.
  • Mléčné výrobky: Dovoz mléčných výrobků, jako je sušené mléko, máslo a sýr, podléhá clům, která mají chránit místní producenty a zároveň zajistit dostupnost těchto produktů.
    • Sušené mléko: Obecně zdaněno sazbou daně 5 %.
    • Máslo a sýr: Obvykle podléhají clům ve výši 10 % až 20 %.

1.3 Zvláštní dovozní cla

Benin jako člen systému společného vnějšího sazebníku (CET) ECOWAS uplatňuje společné vnější sazební clo na dovoz zemědělských produktů ze zemí, které nejsou členy ECOWAS. Zemědělské produkty dovážené z jiných členských států ECOWAS však často využívají snížených nebo nulových cel v závislosti na druhu produktu díky regionálním obchodním dohodám zaměřeným na podporu vnitroregionálního obchodu.

2. Průmyslové zboží

Průmyslový sektor Beninu je stále v raných fázích rozvoje a vláda klade značný důraz na podporu místní produkce. V důsledku toho se cla na dovážené průmyslové zboží liší, přičemž nižší cla na suroviny a stroje podporují industrializaci a vyšší cla na hotové výrobky chrání místní průmysl.

2.1 Stroje a zařízení

  • Průmyslové stroje: Na podporu růstu místního průmyslu uplatňuje Benin nízká cla (0 % až 5 %) na stroje a zařízení používané ve výrobě, stavebnictví a zemědělství.
    • Stavební stroje (bagry, buldozery): Cla se obvykle pohybují od 0 % do 5 %.
    • Zemědělské stroje (traktory, pluhy): Obecně zdaněny sazbou 1 % až 5 %.
  • Elektrická zařízení: Elektrické stroje a zařízení nezbytné pro průmyslový rozvoj, jako jsou generátory a transformátory, čelí relativně nízkým clům.
    • Elektrické stroje: Obvykle zdaněny sazbou 5 % až 10 %.

2.2 Motorová vozidla a doprava

Benin dováží širokou škálu motorových vozidel, a to jak pro osobní, tak i komerční použití. Cla na tento dovoz jsou strukturována tak, aby podporovala místní montáž vozidel a snižovala závislost na starších vozidlech s vysokými emisemi.

  • Osobní vozidla: Dovozní cla na automobily se liší v závislosti na typu a objemu motoru.
    • Malé osobní automobily (do 1 500 cm3): Podléhají clu ve výši 10 % až 20 % a dodatečné DPH.
    • Luxusní automobily a větší vozidla: Cla mohou dosáhnout až 50 %, zejména u vozidel s větším objemem motoru.
  • Užitková vozidla: Nákladní automobily, autobusy a další užitková vozidla jsou nezbytné pro logistickou a obchodní infrastrukturu země. Cla pro užitková vozidla se pohybují od 5 % do 20 % v závislosti na velikosti a účelu vozidla.
  • Díly a příslušenství vozidel: Díly vozidel, jako jsou motory, pneumatiky a baterie, podléhají clům ve výši 5 % až 15 %, s preferenčními sazbami pro produkty dovážené v rámci regionálních dohod.

2.3 Zvláštní dovozní cla pro určité země

Účast Beninu v ECOWAS poskytuje preferenční celní zacházení pro průmyslové zboží dovážené z jiných členských států. Průmyslové zboží dovážené ze zemí s dohodami o Zahraniční ekonomické a hospodářské spolupráci (ZAEMU), jako je TogoPobřeží slonoviny a Burkina Faso, navíc často využívá snížených cel nebo je bezcelní. Průmyslové výrobky z neregionálních zemí podléhají společnému vnějšímu clu.

3. Textil a oděvy

Textilní a oděvní průmysl v Beninu je relativně malý a většina látek a oděvů se dováží. Vláda se snaží chránit místní krejčovské podniky a zároveň umožnit cenově dostupný přístup k textilu a oděvům z mezinárodních trhů.

3.1 Suroviny

  • Textilní suroviny: Dovoz surovin, jako je bavlna, vlna a syntetická vlákna, obvykle podléhá nízkým clům (0 % až 5 %) na podporu místní produkce.
    • Bavlna a vlna: Obvykle zdaněny sazbou 0 % až 5 %.
    • Syntetická vlákna: Cla se pohybují od 5 % do 10 % v závislosti na druhu materiálu.

3.2 Hotové oděvy a oděvy

  • Oděvy a oděvy: Hotové oděvy dovážené do Beninu podléhají relativně vysokým clům, obvykle v rozmezí od 20 % do 35 %, aby byla chráněna místní oděvní výroba.
    • Neformální oblečení a uniformy: Obvykle zdaněny sazbou 20 % až 25 %.
    • Luxusní a značkové oblečení: Může čelit clům ve výši 35 % nebo více.
  • Obuv: Dovážená obuv je obecně zdaněna sazbou mezi 15 % a 25 %, s odchylkami v závislosti na materiálu a designu.

3.3 Zvláštní dovozní cla

Dovoz textilu a oděvů z členských států ECOWAS často využívá snížených cel v rámci regionálních obchodních dohod. Kromě toho mohou v rámci Západoafrické ekonomické a hospodářské unie (WAEMU ) země jako Mali a Burkina Faso vyvážet textil do Beninu s bezcelním nebo preferenčním celním statusem.

4. Spotřební zboží

Spotřební zboží, včetně elektroniky, domácích spotřebičů a nábytku, se do Beninu hojně dováží kvůli omezené místní výrobě. Celní sazby na toto zboží se liší, aby se vyvážila cenová dostupnost a ochrana místních výrobců.

4.1 Elektronika a domácí spotřebiče

  • Domácí spotřebiče: Velké domácí spotřebiče, jako jsou ledničky, pračky a klimatizace, podléhají dovozním clům v rozmezí od 20 % do 30 %.
    • Ledničky a mrazničky: Obecně zdaněny sazbou 25 %.
    • Klimatizační jednotky: Obvykle podléhají clu ve výši 30 %.
  • Spotřební elektronika: Elektronika, jako jsou televizory, chytré telefony a notebooky, obvykle čelí clům ve výši 10 % až 20 %.
    • Televizory: Obvykle zdaněny sazbou 15 % až 20 %.
    • Chytré telefony a notebooky: Podléhají clu ve výši 10 %.

4.2 Nábytek a bytové zařízení

  • Nábytek: Dovážený nábytek, včetně bytového a kancelářského nábytku, podléhá clům v rozmezí od 20 % do 35 %.
    • Dřevěný nábytek: Obecně zdaněn sazbou 25 % až 30 %.
    • Kovový a plastový nábytek: Podléhá clům ve výši 20 % až 25 %.
  • Bytové zařízení: Předměty jako koberce, záclony a další předměty pro bytové dekorace jsou obvykle zdaněny sazbou 20 % až 30 %.

4.3 Zvláštní dovozní cla

Spotřební zboží dovážené z členských států ECOWAS se často těší sníženým clům díky dohodám o volném obchodu v regionu. Dovoz ze zemí s dvoustrannými obchodními dohodami s Beninem, jako je Čína a Indie, může navíc v závislosti na kategorii produktu také využívat preferenčního zacházení.

5. Energie a ropné produkty

Benin dováží většinu svých energetických potřeb, zejména ropné produkty. Země uplatňuje na tento dovoz cla v souladu s regionální politikou a zároveň zkoumá možnosti obnovitelných zdrojů energie.

5.1 Ropné produkty

  • Ropa a benzín: Dovoz ropy a benzínu podléhá relativně nízkým clům (0 % až 5 %), aby byla zajištěna cenová dostupnost pro spotřebitele i podniky.
  • Nafta a další rafinované ropné produkty: Rafinované ropné produkty, včetně nafty a leteckého paliva, jsou obvykle zdaněny sazbou 5 % až 10 %.

5.2 Zařízení pro obnovitelné zdroje energie

  • Solární panely a větrné turbíny: Na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie Benin zavádí nízká nebo nulová cla na zařízení pro solární a větrné elektrárny.

6. Léčiva a zdravotnické vybavení

Benin usiluje o zajištění dostupné zdravotní péče uplatňováním nízkých nebo nulových cel na základní zdravotnické produkty a vybavení a zároveň chrání vznikající místní farmaceutický sektor.

6.1 Léčiva

  • Léky: Základní léky obecně podléhají nulovým nebo nízkým clům (5 % až 10 %), aby byla zajištěna jejich dostupnost pro obyvatelstvo.

6.2 Zdravotnické prostředky

  • Zdravotnické vybavení: Dovážené zdravotnické prostředky, včetně diagnostických nástrojů, chirurgických nástrojů a nemocničních lůžek, jsou obecně zdaněny sazbou 0 % až 5 %, s výjimkou některých kritických položek.

7. Zvláštní dovozní cla a osvobození

7.1 Zvláštní povinnosti pro země, které nejsou členy ECOWAS

Dovoz ze zemí, které nejsou členy ECOWAS, podléhá společnému externímu clu Beninu (CET), které je harmonizováno v celém regionu ECOWAS. Pro země bez dohod o volném obchodu se tato cla uplatňují jednotně. Například produkty dovážené z ČínySpojených států nebo zemí Evropské unie čelí standardním clům, pokud nesplňují podmínky pro preferenční zacházení podle konkrétních obchodních dohod.

7.2 Bilaterální a multilaterální dohody

  • ECOWAS: Benin využívá výhod bezcelního nebo sníženého celního obchodu s ostatními členskými státy ECOWAS. Produkty, jako jsou zemědělské produkty, textil a průmyslové zařízení z NigérieGhany a Toga, z těchto preferenčních sazeb profitují.
  • Zaoceánská ekonomická a hospodářská unie (ZAEMU ): Benin jako člen ZAEMU těží také z regionální hospodářské spolupráce, která umožňuje osvobození od cel nebo snížení cel na zboží obchodované mezi členskými státy.
  • Preferenční obchodní dohody: Benin má dvoustranné obchodní dohody s několika zeměmi, včetně Číny a Indie, které mohou vést k nižším clům na specifický dovoz, jako je elektronika a průmyslové zařízení.

Fakta o zemi

  • Oficiální název: Beninská republika
  • Hlavní město: Porto Novo
  • Největší města:
    • Cotonou (největší město a ekonomické centrum)
    • Porto-Novo (hlavní město)
    • Parakou
  • Příjem na obyvatele: cca 1 300 USD (odhad z roku 2023)
  • Počet obyvatel: Přibližně 13 milionů (odhad z roku 2023)
  • Úřední jazyk: francouzština
  • Měna: Západoafrický CFA frank (XOF)
  • Poloha: Benin se nachází v západní Africe, hraničí s Togem na západě, Nigérií na východě, Burkinou Faso a Nigerem na severu a omývá ho Atlantský oceán na jihu.

Geografie Beninu

Benin se rozkládá na celkové ploše 114 763 kilometrů čtverečních, což z něj činí relativně malou západoafrickou zemi s rozmanitou geografií, která zahrnuje pobřežní pláně, tropické lesy a savany.

  • Pobřeží: Benin má krátké pobřeží podél Atlantského oceánu s významnými přístavními městy, jako je Cotonou, které je životně důležité pro obchod.
  • Podnebí: Podnebí se pohybuje od tropického na jihu po polosuché na severu, s výraznými obdobími dešťů a sucha.
  • Řeky: Mezi hlavní řeky patří řeka Ouémé, která je klíčová pro zemědělství a vnitrozemskou plavbu.

Ekonomika Beninu

Benin má rozvíjející se ekonomiku, která je silně závislá na zemědělství, obchodu a službách. Země se zaměřuje na diverzifikaci své ekonomiky podporou industrializace a podporou zahraničních investic.

1. Zemědělství

Zemědělství zůstává páteří beninské ekonomiky a zaměstnává přes 70 % populace. Mezi hlavní plodiny patří bavlna (hlavní vývozní artikl země), kukuřicemaniok a jam. Benin také produkuje hospodářská zvířata a drůbež jak pro domácí spotřebu, tak pro export do sousedních zemí.

2. Obchod a logistika

Díky své strategické poloze na pobřeží západní Afriky hraje Benin zásadní roli v regionálním obchodu. Přístav Cotonou je klíčovým uzlem pro zboží přepravované do a z vnitrozemských zemí, jako je Niger a Burkina Faso. Status Beninu jako regionálního obchodního centra podporuje jeho logistický a dopravní sektor.

3. Průmyslový rozvoj

Benin sice stále omezeně rozvíjí svou průmyslovou základnu, ale postupně rozšiřuje její odvětví, jako je textilní průmyslzpracování potravin a výroba cementu. Vláda si klade za cíl podpořit místní produkci a snížit závislost na dováženém zboží, zejména v kritických odvětvích, jako je energetika a stavební materiály.

4. Cestovní ruch

Bohaté kulturní dědictví Beninu, včetně historického města Ouidah, bývalého centra transatlantického obchodu s otroky, a národního parku Pendjari, přitahuje stále více mezinárodních turistů. Vláda investuje do infrastruktury s cílem dále rozvíjet turistický ruch.