Dovozní cla Ázerbájdžánu

Ázerbájdžán, země bohatá na zdroje nacházející se na křižovatce východní Evropy a západní Asie, má rozvíjející se ekonomiku, která je stále více závislá na dováženém zboží, aby uspokojila domácí poptávku. Navzdory silnému vývozu energie země dováží řadu produktů, včetně průmyslových strojů, spotřebního zboží a potravin. Za účelem regulace tohoto dovozu a ochrany místního průmyslu uplatňuje Ázerbájdžán systém celních sazeb založený na kategoriích produktů. Sazby těchto sazeb se liší v závislosti na povaze zboží, zemi původu a případných platných obchodních dohodách. Kromě toho mohou být na zboží od nepreferenčních obchodních partnerů nebo určitých zemí uplatňována zvláštní cla.

Dovozní cla Ázerbájdžánu


Celní kategorie pro dovážené produkty

Ázerbájdžánský celní systém je založen na kategoriích produktů, přičemž sazby jsou navrženy tak, aby chránily místní průmysl a zároveň umožňovaly dovoz základního zboží. Níže je uveden rozpis hlavních celních kategorií a jim odpovídajících sazeb.

1. Zemědělské produkty

Ázerbájdžán dováží řadu zemědělských produktů, které doplňují jeho domácí zemědělskou produkci. Cla na zemědělské produkty jsou uplatňována na ochranu místních zemědělců a podporu soběstačnosti v určitých odvětvích.

1.1 Celní sazby pro hlavní zemědělské produkty

  • Ovoce a zelenina:
    • Čerstvé ovoce (např. jablka, banány, hrozny): 10 %
    • Zelenina (např. brambory, rajčata, okurky): 15 %
    • Sušené ovoce: 5 %
    • Mražená zelenina: 10 %
  • Obiloviny a obiloviny:
    • Pšenice: 0 % (kvůli opatřením v oblasti potravinové bezpečnosti)
    • Rýže: 5 %
    • Ječmen: 10 %
    • Kukuřice: 7 %
  • Maso a drůbež:
    • Hovězí maso: 15 %
    • Vepřové maso: 10 %
    • Drůbež: 15 %
    • Zpracované maso: 20 %
  • Mléčné výrobky:
    • Mléko: 5 %
    • Sýr: 15 %
    • Máslo: 12 %
    • Jogurt a další mléčné výrobky: 10 %
  • Jedlé oleje:
    • Slunečnicový olej: 5 %
    • Palmový olej: 7 %
    • Olivový olej: 10 %
  • Ostatní zemědělské produkty:
    • Cukr: 15 %
    • Čaj: 10 %

1.2 Zvláštní dovozní cla pro zemědělské produkty

  • Dohoda o volném obchodu SNS (CISFTA): Ázerbájdžán je součástí Společenství nezávislých států (SNS) a má preferenční obchodní dohody s členskými státy, jako je Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Zemědělské produkty dovážené z těchto zemí obecně využívají nižších cel nebo jsou u některých základních produktů, jako jsou obiloviny a mléčné výrobky, osvobozeny od cel.
  • Země mimo SNS: Dovoz zemědělských produktů ze zemí mimo SNS, včetně evropských a asijských zemí, často podléhá vyšším clům, zejména u produktů, jako je ovoce, zelenina a maso. V některých případech se na toto zboží vztahuje dodatečná přirážka 5 % až 10 % na ochranu místních producentů.

2. Průmyslové zboží

Ázerbájdžán dováží velké množství průmyslového zboží, jako jsou stroje, suroviny a zařízení, na podporu svého rostoucího zpracovatelského, stavebnictví a energetického sektoru. Celní sazby pro průmyslové zboží jsou stanoveny tak, aby podpořily domácí produkci a zároveň zajistily přístup k nezbytnému vybavení.

2.1 Stroje a zařízení

  • Těžké stroje (např. jeřáby, bagry, buldozery): 10 %
  • Průmyslová zařízení (např. generátory, kompresory): 5 %
  • Výrobní zařízení:
    • Kovoobráběcí stroje: 7 %
    • Stroje na zpracování potravin: 5 %
    • Stroje na výrobu textilu: 5 %
  • Stavební stroje:
    • Bagry, jeřáby a buldozery: 5 %–10 %
    • Míchačky betonu a další stavební nářadí: 7 %
  • Energetická zařízení:
    • Turbíny a generátory: 0 % (kvůli růstu energetického sektoru Ázerbájdžánu)
    • Zařízení pro vrtání ropy a plynu: 0 %

2.2 Automobily a autodíly

Ázerbájdžán dováží většinu svých vozidel a autodílů, zejména pro svůj rostoucí dopravní sektor. Cla na automobily a autodíly jsou strukturována tak, aby chránila místní montéry a zároveň zachovala cenovou dostupnost pro spotřebitele.

  • Osobní vozidla:
    • Nová vozidla: 15 %
    • Ojetá vozidla: 20 % (s dodatečnými environmentálními a bezpečnostními omezeními)
  • Užitková vozidla:
    • Nákladní automobily a autobusy: 10 %
  • Autodíly:
    • Motory a mechanické součásti: 10 %
    • Pneumatiky a brzdové systémy: 5 %
    • Elektronika vozidla (např. osvětlení, audiosystémy): 5 %

2.3 Zvláštní dovozní cla pro průmyslové zboží

  • Preferenční zacházení pro země SNS: V rámci CISFTA se na stroje a průmyslové zboží dovážené z členských zemí vztahují nižší cla. Například stavební stroje z Ruska mohou čelit sníženým clům, někdy až 3 % nebo 0 % v kritických odvětvích, jako je ropa a plyn.
  • Evropské a asijské zboží: Dovoz z Evropské unie a asijských zemí, jako je Čína a Japonsko, může čelit vyšším clům (obvykle o dalších 5 % až 10 %) na určité průmyslové zboží, aby byl chráněn domácí výrobní a montážní sektor Ázerbájdžánu.

3. Spotřební elektronika a spotřebiče

Ázerbájdžán dováží většinu spotřební elektroniky a domácích spotřebičů ze zemí, jako je Čína, Jižní Korea a Japonsko. Vzhledem k nedostatku místní produkce v tomto odvětví jsou cla mírná, aby byla zajištěna dostupnost pro spotřebitele.

3.1 Spotřební elektronika

  • Chytré telefony: 10 %
  • Notebooky a tablety: 5 %–10 %
  • Televizory: 15 %
  • Zvukové zařízení (reproduktory, ozvučovací systémy): 10 %–15 %
  • Fotoaparáty a fotografické vybavení: 10 %

3.2 Domácí spotřebiče

  • Ledničky: 10 %
  • Pračky: 12 %
  • Mikrovlnné trouby: 10 %
  • Klimatizace: 15 %
  • Myčky nádobí: 10 %

3.3 Zvláštní dovozní cla pro elektroniku a spotřebiče

  • Preferenční sazby pro CISFTA: Elektronika a spotřebiče dovážené ze zemí SNS často využívají snížených cel. Například ledničky a pračky dovážené z Ruska nebo Běloruska mohou čelit clům až 5 %.
  • Čínský dovoz: Ázerbájdžán dováží z Číny velké množství spotřební elektroniky, na kterou se v rámci různých obchodních dohod vztahují snížená cla. Čínská elektronika může v některých kategoriích čelit clům až 5 %.

4. Textil, oděvy a obuv

Ázerbájdžán má rostoucí trh s módou a dováží značnou část svého textilu, oděvů a obuvi od mezinárodních dodavatelů. Země na toto zboží uvaluje mírná cla, aby chránila místní výrobce a zároveň umožnila přístup ke globálním značkám.

4.1 Oblečení a oděvy

  • Standardní oblečení (např. trička, džíny): 15 %
  • Luxusní a designové značky: 20 %
  • Sportovní oblečení a oděvy: 10 %–15 %

4.2 Obuv

  • Standardní obuv: 15 %
  • Luxusní obuv: 20 %
  • Sportovní obuv a atletické botníky: 10 %–15 %

4.3 Suroviny pro textilní průmysl

  • Bavlna: 0 % (díky silnému domácímu bavlnářskému průmyslu v Ázerbájdžánu)
  • Vlna: 0%
  • Syntetická vlákna: 10%

4.4 Zvláštní dovozní cla pro textil

  • Preferenční cla pro země SNS: Textil, oděvy a obuv dovážené z členských států SNS podléhají nižším clům. Například bavlněné výrobky ze sousedních zemí SNS, jako je Uzbekistán a Kazachstán, jsou od cel osvobozeny, zatímco ostatní oděvní položky využívají snížené sazby.
  • Dovoz luxusního zboží z Evropy: Designové a luxusní oblečení dovážené z evropských zemí často čelí vyšším clům, přičemž některé luxusní předměty podléhají clům až 25 %.

5. Léčiva a zdravotnické vybavení

Na podporu rostoucího sektoru zdravotnictví Ázerbájdžán dováží značné množství léčiv a zdravotnického vybavení. Tyto produkty obecně podléhají nižším clům, aby byl zajištěn cenově dostupný přístup ke zdravotní péči pro obyvatelstvo.

5.1 Farmaceutické výrobky

  • Léky (generické a značkové): 0 %–5 %
  • Vakcíny: 0 % (osvobozeno od cel z důvodu potřeb veřejného zdraví)
  • Doplňky stravy a vitamíny: 5 %–10 %

5.2 Lékařské vybavení

  • Diagnostické vybavení (rentgen, magnetická rezonance): 5 %
  • Chirurgické nástroje: 5 %
  • Nemocniční vybavení (lůžka, monitorovací zařízení): 7 %

5.3 Zvláštní dovozní cla pro zdravotnické výrobky

  • Iniciativy v oblasti veřejného zdraví: V případě nouzových situací v oblasti veřejného zdraví může Ázerbájdžán prominout nebo snížit cla na základní zdravotnický materiál, jako jsou osobní ochranné prostředky (OOP), ventilátory a další kritické zdravotnické prostředky.
  • Výhody CISFTA: Zdravotnické výrobky dovážené ze zemí SNS často podléhají sníženým clům, někdy až 0 % u základních léků a diagnostických nástrojů.

6. Alkohol, tabák a luxusní zboží

Alkohol, tabák a luxusní zboží podléhají v Ázerbájdžánu jedněm z nejvyšších cel, a to kvůli jejich nepodstatné povaze. Tato cla slouží jak jako zdroj vládních příjmů, tak jako prostředek k regulaci spotřeby.

6.1 Alkoholické nápoje

  • Pivo a víno: 15 %
  • Lihoviny (whisky, vodka, rum): 20 %
  • Nealkoholické nápoje: 10 %

6.2 Tabákové výrobky

  • Cigarety: 20 %
  • Doutníky: 15 %
  • Ostatní tabákové výrobky (např. dýmkový tabák, žvýkací tabák): 15 %

6.3 Luxusní zboží

  • Šperky a drahé kovy: 20 %–25 %
  • Značkové kabelky a doplňky: 20 %–25 %
  • Špičková elektronika (např. luxusní chytré telefony): 15 %

6.4 Zvláštní dovozní cla na luxusní zboží

  • Dovoz z Evropy: Luxusní zboží, jako je luxusní móda, šperky a elektronika dovážené z Evropy, často čelí vyšším clům, přičemž některé kategorie podléhají clům až 25 %.
  • Tabák a alkohol ze zemí mimo SNS: Tabák a alkohol dovážené ze zemí mimo SNS čelí vyšším clům než tabák a alkohol ze zemí SNS a k tomu jsou připočteny dodatečné přirážky k regulaci tohoto neesenciálního zboží.

Fakta o Ázerbájdžánu

  • Oficiální název: Ázerbájdžánská republika
  • Hlavní město: Baku
  • Tři největší města:
    • Baku
    • Gandža
    • Sumqayit
  • Příjem na obyvatele: cca 5 300 USD (odhad z roku 2023)
  • Počet obyvatel: Přibližně 10,2 milionu (odhad z roku 2023)
  • Úřední jazyk: ázerbájdžánština
  • Měna: Ázerbájdžánský manat (AZN)
  • Poloha: Nachází se na křižovatce východní Evropy a západní Asie, ohraničené Kaspickým mořem na východě, Ruskem na severu, Gruzií na severozápadě, Arménií na západě a Íránem na jihu.

Geografie Ázerbájdžánu

Ázerbájdžán se nachází v regionu Jižního Kavkazu a rozkládá se na ploše přibližně 86 600 kilometrů čtverečních. Je známý svou rozmanitou krajinou, včetně hor, nížin a pobřežních oblastí podél Kaspického moře. Země je bohatá na přírodní zdroje, zejména ropu a zemní plyn, které hrají ústřední roli v její ekonomice.

  • Pohoří: Severní a západní části země dominují pohoří Velkého a Malého Kavkazu s nejvyšším vrcholem Bazarduzu, který se tyčí do výšky 4 466 metrů.
  • Kaspické moře: Východní hranice Ázerbájdžánu leží podél Kaspického moře, největší vnitrozemské vodní plochy na světě, která je klíčová pro jeho vývoz ropy a plynu.
  • Podnebí: Ázerbájdžán se vyznačuje rozmanitým podnebím, od polosuchého v nížinách až po alpské v horách. Rozmanitá geografie země podporuje širokou škálu zemědělských aktivit.

Ekonomika Ázerbájdžánu a hlavní průmyslová odvětví

Ázerbájdžán má ekonomiku založenou na zdrojích, silně závislou na vývozu ropy a zemního plynu. Vláda se však snaží diverzifikovat ekonomiku podporou odvětví nesouvisejících s ropou, jako je zemědělství, cestovní ruch a zpracovatelský průmysl.

1. Ropný a plynárenský průmysl

  • Ázerbájdžán je jedním z největších světových producentů ropy a zemního plynu s obrovskými zásobami v Kaspickém moři. Energetický sektor se podílí na významné části HDP a exportu země.
  • Export: Export ropy a plynu, zejména prostřednictvím ropovodů, jako je ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan (BTC), je pro ázerbájdžánskou ekonomiku klíčový.

2. Zemědělství

  • Zemědělství hraje důležitou roli v ázerbájdžánské ekonomice a zajišťuje zaměstnání velké části populace. Země produkuje řadu plodin, včetně pšenice, bavlny, čaje a ovoce.
  • Export: Klíčovými vývozními artikly jsou zemědělské produkty, jako je ovoce, zelenina a bavlna.

3. Cestovní ruch

  • Bohaté kulturní dědictví Ázerbájdžánu, moderní infrastruktura a přírodní krásy z něj činí rozvíjející se turistickou destinaci. Baku, hlavní město, je centrem kulturní turistiky, zatímco horské oblasti země lákají milovníky přírody.

4. Výroba

  • Průmyslová základna Ázerbájdžánu zahrnuje odvětví jako textilní průmysl, zpracování potravin a chemikálie. Vláda se také snaží podpořit místní výrobu prostřednictvím celní ochrany a investičních pobídek.