Dovozní cla Rumunska

Rumunsko jako člen Evropské unie (EU) funguje v rámci Společné celní unie EU (CCU), která zavádí jednotný soubor celních předpisů a tarifů pro všechny členské státy EU. To znamená, že zboží dovážené do Rumunska podléhá sazbám a celním postupům platným v celé EU. Úloha Rumunska jakožto členského státu EU však také znamená, že se účastní preferenčních obchodních dohod, které nabízejí snížená cla nebo osvobození od cla pro produkty pocházející z konkrétních zemí nebo regionů.

Rumunská cla se z velké části řídí celním kodexem EUkombinovanou nomenklaturou (KN) a integrovaným tarifním kodexem Společenství (TARIC), které standardizují celní sazby v členských státech EU. Rumunsko má sice specifické dovozní celní sazby pro různé kategorie produktů, ale zároveň nabízí preferenční zacházení zemím, s nimiž má EU obchodní dohody, jako je Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA)Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (EPA) a další dohody, které snižují nebo odstraňují cla na konkrétní zboží.


Přehled rumunského celního systému

Dovozní cla Rumunska

Jako součást Evropské unie se Rumunsko řídí jednotným celním právem EU. Celní sazby platné pro zboží dovážené do Rumunska jsou obecně jednotné ve všech členských státech EU. Cla se vypočítávají na základě celního sazby stanoveného EU pro dovážené zboží, který je určen kódy harmonizovaného systému (HS). Tyto kódy kategorizují produkty do různých celních klasifikací, z nichž každá podléhá specifickým sazbám dovozního cla.

Dovozní celní sazby pro různé kategorie produktů

Rumunsko se řídí společným celním sazebníkem EU (CCT), který stanoví obecnou sazbu cel pro dovoz. Obecná sazba doložky nejvyšších výhod (MFN) se obvykle pohybuje mezi 4 % a 12 %, i když se může lišit v závislosti na konkrétní kategorii produktů a obchodních dohodách. Níže uvádíme rozpis sazeb dovozních cel pro několik klíčových kategorií produktů:

Konzumní zboží

  • Oblečení a oděvy:
    • Dovozní cla na oděvy a textil se obvykle pohybují od 0 % do 12 % v závislosti na druhu látky, výrobku a zemi původu.
    • Oděvy z rozvojových zemí nebo nejméně rozvinutých zemí mohou mít nárok na nulové clo v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) EU.
  • Elektronika a domácí spotřebiče:
    • Spotřební elektronika, jako jsou mobilní telefony, počítače, televizory a domácí spotřebiče, obecně čelí clům ve výši 0 % až 14 %, ačkoli high-tech zboží, jako jsou počítače a zdravotnické prostředky, může mít preferenční zacházení.
    • Elektronické výrobky ze zemí, s nimiž má EU dohody o volném obchodu, jako je Japonsko nebo Jižní Korea, mohou podléhat nižším nebo nulovým clům.
  • Nábytek a bytové dekorace:
    • Dovozní cla na nábytek a bytové dekorace se obvykle pohybují ve výši 0 % až 5 % v závislosti na druhu materiálu a kategorii výrobku.
    • Luxusní nábytek může podléhat vyšším sazbám, ale obecně se drží v rozmezí 5 %.

Potraviny a zemědělské produkty

  • Maso a masné výrobky:
    • Čerstvé a mražené maso (např. hovězí, drůbeží, jehněčí) obvykle podléhá dovozním clům ve výši 12 % až 20 % v závislosti na druhu masa a zemi původu.
    • Halal masné výrobky dovážené ze zemí, jako je Turecko, mohou mít preferenční sazby v rámci dohod se zeměmi mimo EU.
  • Obiloviny, zrna a mouka:
    • Obiloviny jako pšenice, kukuřice a rýže podléhají dovozním clům, která se obvykle pohybují mezi 0 % a 10 %, s výjimkami pro země v rámci EU nebo země s preferenčními obchodními dohodami.
  • Mléčné výrobky:
    • Mléčné výrobky, jako je sýr, mléko, máslo a jogurt, obvykle čelí dovozním clům ve výši 5 % až 20 %.
    • Dovoz mléčných výrobků ze zemí, jako je Nový Zéland a Austrálie, může v rámci obchodních dohod EU získat preferenční zacházení.

Chemické produkty

  • Léčiva a zdravotnické prostředky:
    • Léčiva a zdravotnické prostředky obvykle nepodléhají nulovým clům díky závazku EU poskytovat cenově dostupná řešení v oblasti zdravotní péče.
    • Některé zdravotnické prostředky mohou být také osvobozeny od DPH a cla, pokud jsou dováženy pro lékařské účely.
  • Kosmetika:
    • Kosmetika a výrobky osobní péče obvykle podléhají 6% clu v rámci společného celního sazebníku EU.
    • Některé produkty, zejména ty, které jsou považovány za „léčivé“ nebo terapeutické, mohou mít nárok na snížené sazby nebo osvobození od daně.

Stroje a průmyslová zařízení

  • Průmyslové stroje a nástroje:
    • Těžké stroje, průmyslová zařízení a zařízení na výrobu energie obecně čelí clům ve výši 0 % až 5 % v závislosti na produktu.
    • Stroje na obnovitelné zdroje energie mohou v rámci iniciativ EU v oblasti zelené energie využívat výjimek nebo snížených cel.
  • Vozidla a automobilové díly:
    • Automobily, nákladní automobily a další motorová vozidla čelí dovoznímu clu ve výši 10 %.
    • Náhradní díly pro automobily mají obvykle cla v rozmezí 0 % až 5 %, přičemž EU poskytuje preferenční přístup k určitým dílům ze zemí Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC) nebo Jižní Koreje.

Plasty a chemikálie

  • Výrobky z plastů a pryže:
    • Dovozní cla na plasty se obecně pohybují v rozmezí 3 % až 7 % v závislosti na druhu plastu nebo pryže a jejich zamýšleném použití.
    • Recyklované plasty mohou v rámci politik EU v oblasti udržitelnosti těžit ze snížených cel.
  • Organické chemikálie:
    • Organické chemikálie, včetně průmyslových chemikálií, hnojiv a pesticidů, mají obecně cla v rozmezí od 3 % do 6 %.
    • Specializované chemikálie, které slouží farmaceutickému nebo potravinářskému průmyslu, mohou mít nižší sazby, zejména pokud pocházejí ze zemí s obchodními dohodami s EU.

Zvláštní dovozní cla pro určité produkty z konkrétních zemí

Rumunsko jako součást EU těží z široké škály preferenčních obchodních dohod a mezinárodních smluv, které pomáhají snižovat nebo odstraňovat cla na určité produkty pocházející z konkrétních zemí nebo regionů. Cílem těchto dohod je posílit obchodní toky a usnadnit hospodářskou spolupráci.

Dohody o volném obchodu a preferenční cla

Dohody o volném obchodu (FTA) s EU

EU má několik dohod o volném obchodu se zeměmi a regionálními bloky, které jsou výhodné pro dovozce v Rumunsku. Tyto dohody snižují nebo ruší cla na širokou škálu zboží.

  • Dohoda o hospodářském partnerství (EPA) mezi EU a Japonskem:
    • Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, která byla zavedena v roce 2019, výrazně snižuje cla na průmyslové zboží, jako jsou stroje, elektronika a automobily. Na tyto produkty se nyní vztahují preferenční celní sazby, které jsou u high-tech zboží často sníženy na nulu.
  • Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou:
    • Dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, podepsaná v roce 2011, ruší cla na mnoho korejských produktů, včetně vozidel, strojů a elektroniky. V důsledku toho se zboží z Jižní Koreje do Rumunska často dováží se sníženými nebo nulovými cly.
  • Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA):
    • V rámci CETA se na mnoho zboží, včetně zemědělských produktů a průmyslových strojů, vztahují snížená cla při dovozu z Kanady do Rumunska. U produktů, jako je vepřové maso, hovězí maso a další zemědělské komodity, byla celní sazby sníženy nebo zcela zrušeny.

Zobecněný systém preferencí (GSP)

Systém GSP je obchodní program určený k podpoře obchodu s rozvojovými zeměmi nabídkou nižších nebo nulových cel na produkty z těchto zemí. Mezi země, které mají pro program GSP nárok, patří IndieBangladéšVietnam a další. V rámci tohoto systému:

  • Zemědělské produkty, jako je rýže, koření a ovoce, mohou být do Rumunska dováženy s nižšími cly, pokud jsou dováženy ze zemí splňujících podmínky GSP.
  • Textil a oděvy, zejména z Pákistánu a Bangladéše, rovněž těží z GSP, což snižuje celní zatížení dovozu.

Nejméně rozvinuté země (LDC) – Všechno kromě zbraní (EBA)

Rumunsko se prostřednictvím EU účastní iniciativy Vše kromě zbraní (EBA), která poskytuje bezcelní a kvótový přístup ke všem produktům (kromě zbraní) z nejméně rozvinutých zemí. Tyto země, zejména v AfriceAsii a Karibiku, včetně Rumunska, využívají preferenčního přístupu na evropský trh.

Antidumpingová cla

V souladu s předpisy EU může Rumunsko uvalit antidumpingová cla na výrobky prodávané za nespravedlivě nízké ceny, obvykle na výrobky pocházející ze zemí mimo EU, kde je prodejní cena nižší než výrobní náklady nebo tržní hodnota.

  • Ocelové výrobky: Výrobky jako ocel, zejména ze zemí jako Čína a Rusko, často podléhají antidumpingovým clům v rozmezí od 20 % do 40 %, aby byly chráněny výrobce z EU před nekalou soutěží.
  • Solární panely: Solární panely, převážně z Číny, rovněž podléhají antidumpingovým clům kvůli obviněním z podbízení cen na trhu EU.

Rumunsko: Fakta o zemi a obecné informace

  • Formální název: Rumunsko (România)
  • Hlavní město: Bukurešť
  • Největší města:
    • Bukurešť (hlavní město)
    • Kluž
    • Temešvár
  • Příjem na obyvatele: přibližně 13 000 USD
  • Počet obyvatel: Přibližně 19,3 milionu lidí
  • Úřední jazyk: rumunština
  • Měna: rumunský leu (RON)
  • Poloha: Jihovýchodní Evropa, hraničí s Černým mořem a sdílí hranice s Bulharskem, Srbskem, Maďarskem, Ukrajinou a Moldavskem.

Geografie Rumunska

Rumunsko je vnitrozemská země nacházející se v jihovýchodní Evropě, ohraničená Černým mořem na jihovýchodě. Krajina země je rozmanitá, s pohořími ( Karpaty ) uprostřed, úrodnými rovinami na jihu a pobřežím podél Černého moře.

  • Rozloha: 238 397 kilometrů čtverečních
  • Podnebí: Mírně kontinentální klima s chladnými zimami a teplými léty, v některých oblastech s mírnými středomořskými vlivy.
  • Přírodní rysy: Rumunsko má bohaté lesy, řeky (zejména Dunaj ) a známou deltu – Dunajskou deltu, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ekonomika Rumunska

Rumunsko prošlo od pádu komunistického režimu v roce 1989 významnou ekonomickou transformací. Země se stala atraktivní destinací pro investice díky nízkým nákladům na pracovní sílu, strategické poloze a rostoucí průmyslové základně.

  • HDP: Přibližně 330 miliard USD (nominální)
  • Klíčová odvětví:
    • Automobilový průmysl: Rumunsko má silný automobilový průmysl, v zemi provozují výrobní závody velké společnosti jako Dacia a Ford.
    • Informační technologie: Rumunsko se stává centrem IT služeb a vývoje softwaru s prosperujícím technologickým sektorem.
    • Zemědělství: Rumunsko má silný zemědělský sektor, který produkuje velké množství obilovin, ovoce a zeleniny.
    • Výroba: Rumunsko je důležitým výrobním centrem pro strojírenství, elektroniku a spotřební zboží.